Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) vyjádřila znepokojení nad prudkým nárůstem hlášených případů zabití ukrajinských vojáků zajatých ruskými invazními silami. Od konce srpna loňského roku mise zaznamenala 79 takových případů během 24 různých incidentů, uvedla dnes OSN. Mise bez podrobností dodala, že zdokumentovala i zabití zraněného ruského vojáka ukrajinskou armádou v roce 2024.
„Mnoho ukrajinských vojáků, kteří se vzdali nebo je fyzicky zadržovaly ruské ozbrojené síly, bylo na místě zastřeleno. Svědci také popsali zabíjení neozbrojených a zraněných ukrajinských vojáků,“ stojí ve zprávě OSN. Její mise u 24 incidentů analyzovala videa nebo fotografie zveřejněné ukrajinskými i ruskými zdroji, které zachycovaly tento způsob zabití nebo už mrtvá těla. Vyzpovídala také svědky.
„Naše ukrajinské zbraně pomáhají chránit životy našich bojovníků a dosahovat výsledků na bojišti. Naše obranná výroba - jak vybavení, tak munice - rozšiřuje naši bezpečnostní zónu a arzenál schopností. Důsledné každoroční posilování tohoto potenciálu je pro Ukrajinu zřejmou strategickou perspektivou. Děkuji všem, díky nimž je naše armáda technologicky vyspělá: všem ukrajinským výrobcům, celému našemu veřejnému sektoru a všem partnerům, kteří investují do obranné výroby na Ukrajině,“ napsal na sociální síť X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský.
Slovenský premiér Robert Fico ztratil kontakt s realitou a má paranoidní bludy, řekl dnes šéf nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka k obviněním premiéra o hrozícím převratu v zemi, ze kterého Fico obvinil občanský sektor a opozici. Podle Šimečky výpady premiéra jsou rizikem pro případ, že zemi bude hrozit skutečný bezpečnostní problém. Fico o uplynulém víkendu řekl, že ve věci údajného státního převratu bylo na Slovensku zahájeno trestní stíhání.
Nynější vlna občanských manifestací na Slovensku začala v reakci na prosincovou schůzku Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Organizátoři shromáždění naposledy vybídli Fica, aby odstoupil z funkce. Ten to odmítl, když uvedl, že o složení vlády nerozhoduje ulice.
