Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Rusko bude čekat konkrétní iniciativy od Spojených států, včetně schůzky na nejvyšší úrovni. Počká si také na stanovisko zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny, až se ujme funkce. Uvedl to dnes podle tiskových agentur ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rovněž řekl, že Rusko je připraveno jednat o bezpečnostních zárukách „pro zemi, která se nyní nazývá Ukrajina, anebo pro část této země“.
Kreml se v pondělí vyjádřil, že otázka bezpečnostních záruk pro obě znepřátelené strany, Rusko a Ukrajinu, by měla být nedílnou součástí jakékoliv možného urovnání konfliktu, připomněla agentura Reuters.
Dvě německé opoziční strany dnes uvedly, že jsou připraveny podpořit nový balík vojenské pomoci Ukrajině, jehož schválení údajně blokuje kancléř Olaf Scholz. Časopis Der Spiegel minulý týden napsal, že ministerstva zahraničí a obrany připravila balík v hodnotě zhruba tří miliard eur (75 miliard Kč). Jeho schválení před únorovými parlamentními volbami podle magazínu ale zablokoval Scholz, který se bojí, že by tím mohl odradit některé voliče sociální demokracie (SPD).
„Už v listopadu jsme avizovali, že jsme připraveni podpořit balík ve výši tří miliard eur na dodatečnou pomoc Ukrajině,“ uvedl předseda Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner v rozhovoru s mediální skupinou Bayern. S financováním by podle něj nebyl problém, nemusela by se kvůli tomu porušit ani ústavně zakotvená dluhová brzda.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes podle médií obvinil Spojené státy, že se kvůli potlačení konkurence snaží přimět Ukrajinu, aby vyřadila z provozu plynovod TurkStream. Tím ještě proudí ruský plyn do Evropy. Na kompresorovou stanici plynovodu v pondělí zaútočily ukrajinské drony.
„Spojené státy nechtějí žádného konkurenta v žádné oblasti, počínaje energetikou, kde bez váhání schvalují teroristické akce ničící základy ekonomické prosperity Evropské unie. Podněcují své ukrajinské klienty, aby po plynovodech Nord Stream vyřadily z provozu i TurkStream,“ prohlásil ruský ministr na tiskové konferenci podle agentury TASS.
