Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Evropská unie schválila druhý balík sankcí v reakci na íránské dodávky balistických raket do Ruska pro využití v útočné válce proti Ukrajině. Sankce se týkají jedné osoby a čtyř společností a přinášejí rovněž úpravy a doplnění seznamu zakázaných komponent. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy sedmadvacítky. Uvalení sankcí schválili při jednání v Bruselu unijní ministři zahraničí.
„Rada EU dnes rozhodla o rozšíření omezujících opatření v souvislosti s íránskou vojenskou podporou ruské útočné války proti Ukrajině a ozbrojených skupin a subjektů na Blízkém východě a v oblasti Rudého moře,“ stojí v tiskovém prohlášení. „Dnešní rozhodnutí zavádí zákaz vývozu, transferu, dodávek nebo prodeje komponent používaných při vývoji a výrobě raket a dronů z Evropské unie do Íránu,“ dodává dokument.
Osm mrtvých a 18 zraněných si vyžádal dnešní ruský útok na jihoukrajinskou Oděsu. Informoval o tom šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu.
„Ruští teroristé podnikli raketový útok na Oděsu. Jsou oběti a ranění,“ napsal nejdříve Kiper. Dodal, že poškozena byla civilní infrastruktura, zejména obytné domy. O něco později upřesnil, že podle předběžných informací je osm mrtvých a 18 zraněných, mezi nimi jedno dítě. Čtyři zranění jsou v těžkém stavu.
Ukrajinská tajná služba (SBU) odhalila a zadržela čtyři muže z Charkovské oblasti naverbované Ruskem, kteří prý stojí za explozí auta s ukrajinským vojákem. Údajně připravovali i další teroristické útoky, informuje server Ukrajinska pravda.
Zadrženými jsou softwarový inženýr, bývalý příslušník ukrajinské armády a dva nezaměstnaní. Instrukce dostávali od člena speciálních jednotek vojsk samozvané Doněcké lidové republiky, který bojuje proti ukrajinské armádě na východní frontě a spolupracuje s ruskou vojenskou rozvědkou GRU.
