„Mrtví leží na chodnících“. Zelenskyj poprvé promluvil k Rusům: Cenzoři chtěli rozhovor zatrhnout
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s ruskými novináři jako lživé odmítl tvrzení Moskvy, že se prý Kyjev jako první chystal zaútočit na separatisty ovládnuté části ukrajinského Donbasu. Moskva existencí údajného dokumentu o přípravách ukrajinského útoku odůvodňuje rozpoutání války proti Ukrajině. V interview znovu vyjádřil svou ochotu setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v zájmu ukončení války a co nejmenšího počtu obětí. Kyjev je podle něj připraven jednat i o neutrálním a bezjaderném postavení země za podmínky skutečných bezpečnostních záruk. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor varoval ruská média, aby rozhovor nezveřejnily, uvedl server Meduza.io, jehož šéfredaktor se rozhovoru s šéfem ukrajinského státu zúčastnil. Roskomnadzor své varování zveřejnil na sociální síti Telegram.
K tragédii - tedy k ruské válce proti Ukrajině - podle Zelenského došlo proto, že Kreml nevnímá Ukrajinu jako samostatný stát, ale jako součást většího celku, v jehož čele se vidí ruský prezident Vladimir Putin.
O demilitarizaci a „denacifikaci“ Ukrajiny, jak je hlásá Putin, se podle Zelenského vůbec nejedná a není ani jasné, co termín přesně znamená, ale Ukrajina je podle prezidenta připravena jednat o své neutralitě, bezjaderném postavení a bezpečnostních zárukách. Ale ty nesmí skončit jen na papíře, jako Budapešťské memorandum, kterým se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky Británie, Ruska a USA.
„Jsme ochotni na to přistoupit. To je hlavní bod. A byl to první zásadní bod pro Rusko. Nakolik si pamatuji, začalo kvůli tomu válku,“ řekl Zelenskyj.
Zelenskyj v prvním rozhovoru, který poskytl ruským novinářům od vypuknutí války, zdůraznil, že od svého zvolení říkal ruském prezidentovi Putinovi, že se nechystá „vojenskou cestou zabrat naše území“, a že se snažil - až do ruského vpádu - hledat a najít cesty k soužití obou zemí.
Každopádně bude ale podle Zelenského dohodu muset posvětit referendum, protože „jedině lid může schválit rozhodnutí, že bude takové postavení země a takové záruky“. Odhadl, že plebiscit by se mohl uskutečnit do několika měsíců, ale změna ústavy, ve které je nyní zakotveno směřování Ukrajiny do Severoatlantické aliance, zabere „přinejmenším rok“.
„Referendum není možné za přítomnosti (cizích) vojsk. Nikdy nikdo neuzná výsledky referenda, pokud se na území státu nacházejí vojska či nezákonná ozbrojená uskupení či jednotky jiné země bez nějakého právního základu. To není možné. To je to, co bylo na Krymu,“ řekl s narážkou na „schválení“ anexe ukrajinského poloostrova v hlasování uspořádaném pod zbraněmi ruských vojsk na Krymu. Pořádat takové nelegitimní referendum, které nikdo neuzná, nemá podle prezidenta smysl.
Je proto podle Zelenského třeba, aby ruská strana do jednání zapojila právníky. Anebo „alespoň lidi s právnickým vzděláním, a ne pouze vojáky“.
Ukrajinský prezident v rozhovoru poukázal na strašnou situaci v obklíčeném Mariupolu, který stále brání ukrajinské síly. Zůstává prý s těmito obránci města ve spojení. „Říkám jim, že vše chápu, chlapci, určitě se (do Mariupolu) vrátíme. Ale jestli cítíte, že tam musíte být, a cítíte, že tak je to správné a že můžete přežít, udělejte to,“ řekl s tím, že dal tamním vojákům právo si vybrat, ale ti mu odpověděli, že nemohou opustit město, opustit raněné, a ani své mrtvé.
„Abychom se pochopili: tam prostě leží mrtví na cestách, na chodnících. Prostě leží mrtví a nikdo je neodklízí - ruské vojáky a ukrajinské občany. Jsou jich hromady. Chybí mi správný výraz,“ dodal Zelenskyj.
Varování ruských cenzorů
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor se dnes bez uvedení důvodů snažil zabránit publikaci rozhovoru skupiny ruských novinářů s ukrajinským prezidentem i videozáznamu jejich diskuse.
„Řada ruských médií, včetně médií plnících funkci zahraničního agenta, udělala rozhovor s ukrajinským prezidentem Zelenským. Roskomnadzor varuje ruská média, že je nezbytné, aby se zřekla zveřejnění tohoto rozhovoru,“ uvedl úřad. Zahájil prý kontrolu dotyčných médií, aby stanovil míru jejich odpovědnosti a rozhodl o příslušných odvetných opatřeních.
Rusko na Ukrajinu přes noc vyslalo více než 30 raket a 300 bezpilotních letounů, uvedl podle agentury Reuters prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. Ruské ministerstvo obrany naopak podle ruskojazyčného serveru BBC hlásí sestřelení 87 ukrajinských dronů.
Jihoukrajinská Oděsa se ocitla pod rozsáhlým dronovým útokem ruských sil. Útok si vyžádal nejméně jednu oběť na životě, informoval dnes brzy ráno na telegramu starosta přístavního města u Černého moře. Nejméně jedna vícepodlažní obytná budova se podle něj při útoku ocitla v plamenech.
Starosta Oděsy Hennadij Truchanov uvedl, že na město směřovalo nejméně 20 dronů.
Server Meduza avizoval, že rozhovor uskutečnili jeho šéfredaktor Ivan Kopakov, šéfredaktor nezávislé televize Dožď Tichon Dzjadko, spisovatel a publicista Michail Zygar a zpravodaj listu Kommersant Vladimir Solovjov. Po zveřejnění je začala vyšetřovat prokuratura.
Prokuratura oznámila, že právně vyhodnotí zveřejnění rozhovoru s ukrajinským prezidentem a jeho obsah, uvedla agentura TASS. „V podmínkách rozsáhlé protiruské propagandy a pravidelného zveřejňování lživých informací o počínání Ruské federace v souvislosti se speciální vojenskou operací, uskutečňované ozbrojenými silami Ruské federace na obranu (separatistické) Doněcké a Luhanské lidové republiky, udělá generální prokuratura principiální právní vyhodnocení obsahu zveřejněných vyjádření,“ citoval TASS z vyjádření prokuratury.
