Vzali mi celý můj život: Irina (25) oplakává smrt manžela, kterého zabili ruští okupanti
Rusové na Ukrajině dále stále pokračují v páchání odporných zvěrstev. Své o tom ví i novinářka Irina Suškovová z města Novomoskovsk. Před pár dny okupanti zabili jejího milovaného muže, statečného ukrajinského vojáka. Jak nešťastná žena sama uvedla, Rusko kvůli tomu naprosto nenávidí, vzalo jí celý život.
„Sedím vedle svého mrtvého manžela. Můj život leží vedle mě v uzavřené rakvi," začala své vyprávění v zdrceném vzkazu na Facebooku. „Neznám čistějšího, laskavějšího a hodnějšího muže. Byl jsi ve všem nejlepší,“ uvedla na adresu svého milovaného Viktora.
Pro svého muže měla Irina pouze slova chvály. Její plány do budoucna bohužel zhatil Vladimir Putin a jim nařízená invaze na Ukrajinu. Samotní Ukrajinci se mezitím už měsíc stále srdnatě brání.
Irina má teď ale jiné starosti. „Vždy jsi přišel domů s kapsami plnými čokolád, abych nebyla smutná,“ vzpomínala na svého muže a na časy, kdy byl ještě život v zemi normální. „Mohla jsem ti říct, co bych nikdy nikomu neřekla, a věděla jsem, že ty to vždy pochopíš,“ pokračovala.
Irina zdrcená žalem píše, že bude Rusko do smrti nenávidět. „Proklínám ty fašisty,“ nebrala si servítky. „Za naše nenarozené děti, za ukradené životy nás obou. Jsem vdova v 25 letech. Můj život mi ukradlo zkur*ené Rusko,“ napsala rozhořčeně.
Situace na Ukrajině je mezitím stále napjatá. Ruská armáda se neštítí ničeho. Informace o jejích válečných zločinech přibývají každým dnem. Nejméně šest mrtvých a 15 zraněných si v Charkově podle gubernátora vyžádal zásah ruské střely do fronty lidí čekajících na výdej humanitární pomoci. Zprávy mluví o tom, že tam lidé čekali na jídlo. Podle ukrajinských úřadů zemřelo jen v Mariupolu přes 2300 civilistů.
V sobotu ráno zasáhl ukrajinský dron ropnou čerpací stanici v Čuvašsku, napsal na Telegramu šéf Čuvačské republiky Oleg Nikolajev.
Obyvatelstvo není ohroženo a nejsou žádné oběti, uvedl. Dodal, že čerpací stanice ropy utrpěla drobné škody, ale provoz v zařízení byl pozastaven.
Ruský vliv v subsaharské Africe, zejména v zemích Sahelu, stojí především na vojenské přítomnosti a propagandě, nikoliv na ekonomických investicích či rozvojové pomoci. Podle analytiků, které oslovila ČTK, jde o pragmatické partnerství s místními autoritářskými režimy, které Moskva podporuje výměnou za přístup k přírodním zdrojům. Ruské působení tak podle nich posiluje korupci, diktátorské režimy a destabilizační tendence v regionu.
Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky Moskva využívá region také k financování své agrese proti Ukrajině. „Dodává vojenské technologie a žoldáky, kteří pomáhají stabilizovat autoritářství. Na oplátku Rusko získává suroviny a cenné kovy, které zpětně využívá i k financování války,“ řekl.
Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.
Podle Martina Laryše z Ústavu mezinárodních studií se režim ruského prezidenta Vladimira Putina posouvá směrem k totalitním prvkům a stále více zasahuje i do soukromého života občanů. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale upozorňuje, že o totalitě zatím hovořit nelze, protože ruská společnost není zcela jednotná a režim musí v některých ohledech lavírovat.
