Kyjevská maminka: Dcera je ve škole v Praze moc spokojená. Pozor na traumata z války, varuje expert
České školy čeká nová výzva, musí někam umístit odhadovaných 100 - 150 ukrajinských dětí a zvládnout to s podfinancováním i nedostatkem personálu. Začaly vznikat ukrajinské třídy pro děti uprchlíků, školy ale zároveň řeší, jak děti integrovat. Ukrajinské třídy by podle Michala Kaderky mohly vést k nežádoucí segregaci dětí. Přístup škol si pochvaluje ukrajinská maminka Alina.
Ukrajinská maminka Alina Harinová a její dcera měly štěstí, protože odjely z Kyjeva už v prvních dnech války s Ruskem. Manžel je odvezl k polským hranicím. Následný pěší přechod jim trval 7 hodin. Na polské straně pak potkali českou rodinu, která se jich ujala a pomohla jim přizpůsobit se novým podmínkám.
Její dcera měla díky nadačnímu fondu Děti Ukrajiny možnost studovat v ukrajinštině na pražském gymnáziu, a tak Alina hledala byt v Praze.
„A opět nám pomohla úžasná česká rodina, která souhlasila s tím, že u ní můžeme bydlet. Jsme moc vděčné a hodně pomáhá i stát, jde například o bezplatné cestování, zdravotní pojištění a finanční podporu. Sice se chceme vrátit do vlasti, ale Českou republiku jsme si zamilovali,“ řekla Blesk Zprávám.
Díky ukrajinské třídě se seznámila s dalšími ukrajinskými maminkami a komunikuje také s žáky, kteří chodí do školy s její dcerkou.
„Dcera je velmi spokojená, našla si nové kamarády. Kromě studia podle programu tam mají i různé exkurze. Přátelská uvolněná atmosféra je to, co děti v této situaci nejvíce potřebují. Jediné, co by bylo ještě dobré, je učit ukrajinské děti víc český jazyk,“ řekla.
Doplnila ale, že třída je dobře umístěná v jinak české škole, takže malí Ukrajinci mohou být v kontaktu i s českými žáky. „Zatím není vhodné se na hodinách sjednocovat, protože ukrajinské děti by látce nerozuměly,“ řekla. Doufá ale, že časem bude moci holčička chodit i na běžnou českou školu, až bude ostatním víc rozumět.
Pedagog: Učitelé i rodiče tomu fandí, ukrajinské školy jsou ale nejhorší variantou
Před výhradně ukrajinskými školami Blesk Zprávy varoval pedagog Michal Kaderka z Učitelské platformy.
„Musíme řešit, kam děti umístíme. Nejhorší myslitelnou variantou je, že budou vznikat ukrajinské školy a dojde tak k segregaci a k nežádoucím společenským jevům. Bohužel se dá očekávat, že segregovaným školám či třídám budou fandit učitelé i rodiče českých dětí, protože několik ukrajinských dětí ve třídě může bez zapojení dalších asistentů výuku komplikovat,“ řekl.
Přestože maminka Alina s návratem na Ukrajinu zatím počítá, velká část dalších uprchlíků se podle Kaderky už nevrátí. „Proto musíme přemýšlet nad integrací z dlouhodobého hlediska, proto je důležité, aby se ukrajinské děti učily česky. Z dlouhodobého hlediska na ukrajinské migraci však česká společnost vydělá, ale z počátku bude vše těžké a bude nutné myslet dopředu,“ vysvětlil.
A co ukrajinští učitelé? „Ukrajinské učitelky i učitele dokážeme zapojit, ale i u nich je důležité, aby se učili česky a pomáhali s integrací ukrajinských dětí,“ řekl Kaderka.
Školství podle něj trpí nedostatkem lidí stejně jako celý pracovní trh. Školy čeká v souvislosti s uprchlickou krizí několik změn. „Pro integraci ukrajinských dětí potřebujeme více asistentů, překladatelů, sociálních pedagogů a dalších podpůrných profesí. Zvýší se i náročnost učitelské profese,“ uvedl pro Blesk.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ruský prezident Vladimir Putin odmítl tvrzení, že válka na Ukrajině ničí ruskou ekonomiku. Poukázal v této souvislosti na pokračující hospodářský růst, nízké zadlužení a diverzifikaci ekonomiky. Informovala o tom agentura Reuters.
Putin při svém pátečním projevu na ekonomickém fóru v Petrohradu reagoval na prohlášení moderátora, že věrohodné zprávy naznačují, že válka „zabíjí“ ruskou ekonomiku. „Jak jednou řekl jeden velmi známý spisovatel: Zprávy o mé smrti jsou nesmírně přehnané,“ uvedl Putin, který tak citoval amerického spisovatele Marka Twaina. „Někteří odborníci a experti poukazují na riziko stagnace, nebo dokonce recese. To bychom neměli za žádných okolností připustit,“ řekl rovněž ruský prezident.
Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků.
Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.
„Školy traumatizované děti nezvládnou bez podpůrných profesí"
Pokud mají školy ambici uprchlickou krizi zvládnout, Kaderka říká, že se to neobejde bez navýšení financování školského sektoru. „Učitelé se ale naučí pracovat s různorodými skupinami, z čehož budou nakonec těžit i české rodiny,“ sdělil.
Přestože v prvních dnech do Česka přicházely hlavně rodiny z preventivních důvodů, postupně do škol budou proudit i děti, které se na Ukrajině setkaly s nějakým typem traumatu.
„Pokud bude pokračovat ostřelování civilního obyvatelstva, dorazí do českých škol masa skutečně traumatizovaných dětí. Pokud budu upřímný, dětem nebudeme moci bez podpory podpůrných profesí pomoci,“ říká Kaderka.
„Už nyní máme obtíže pomoci dětem s postcovidovým syndromem, protože máme nedostatek školních a klinických psychologů. Musíme dát podporu nejen dětem, ale i jejich rodičům a zároveň učitelům, kteří budou s traumatizovanými dětmi pracovat. Ocitáme se v situaci, s kterou nemá většina českých škol zkušenost,“ zakončil.
