Kyjevská maminka: Dcera je ve škole v Praze moc spokojená. Pozor na traumata z války, varuje expert
České školy čeká nová výzva, musí někam umístit odhadovaných 100 - 150 ukrajinských dětí a zvládnout to s podfinancováním i nedostatkem personálu. Začaly vznikat ukrajinské třídy pro děti uprchlíků, školy ale zároveň řeší, jak děti integrovat. Ukrajinské třídy by podle Michala Kaderky mohly vést k nežádoucí segregaci dětí. Přístup škol si pochvaluje ukrajinská maminka Alina.
Ukrajinská maminka Alina Harinová a její dcera měly štěstí, protože odjely z Kyjeva už v prvních dnech války s Ruskem. Manžel je odvezl k polským hranicím. Následný pěší přechod jim trval 7 hodin. Na polské straně pak potkali českou rodinu, která se jich ujala a pomohla jim přizpůsobit se novým podmínkám.
Její dcera měla díky nadačnímu fondu Děti Ukrajiny možnost studovat v ukrajinštině na pražském gymnáziu, a tak Alina hledala byt v Praze.
„A opět nám pomohla úžasná česká rodina, která souhlasila s tím, že u ní můžeme bydlet. Jsme moc vděčné a hodně pomáhá i stát, jde například o bezplatné cestování, zdravotní pojištění a finanční podporu. Sice se chceme vrátit do vlasti, ale Českou republiku jsme si zamilovali,“ řekla Blesk Zprávám.
Díky ukrajinské třídě se seznámila s dalšími ukrajinskými maminkami a komunikuje také s žáky, kteří chodí do školy s její dcerkou.
„Dcera je velmi spokojená, našla si nové kamarády. Kromě studia podle programu tam mají i různé exkurze. Přátelská uvolněná atmosféra je to, co děti v této situaci nejvíce potřebují. Jediné, co by bylo ještě dobré, je učit ukrajinské děti víc český jazyk,“ řekla.
Doplnila ale, že třída je dobře umístěná v jinak české škole, takže malí Ukrajinci mohou být v kontaktu i s českými žáky. „Zatím není vhodné se na hodinách sjednocovat, protože ukrajinské děti by látce nerozuměly,“ řekla. Doufá ale, že časem bude moci holčička chodit i na běžnou českou školu, až bude ostatním víc rozumět.
Pedagog: Učitelé i rodiče tomu fandí, ukrajinské školy jsou ale nejhorší variantou
Před výhradně ukrajinskými školami Blesk Zprávy varoval pedagog Michal Kaderka z Učitelské platformy.
„Musíme řešit, kam děti umístíme. Nejhorší myslitelnou variantou je, že budou vznikat ukrajinské školy a dojde tak k segregaci a k nežádoucím společenským jevům. Bohužel se dá očekávat, že segregovaným školám či třídám budou fandit učitelé i rodiče českých dětí, protože několik ukrajinských dětí ve třídě může bez zapojení dalších asistentů výuku komplikovat,“ řekl.
Přestože maminka Alina s návratem na Ukrajinu zatím počítá, velká část dalších uprchlíků se podle Kaderky už nevrátí. „Proto musíme přemýšlet nad integrací z dlouhodobého hlediska, proto je důležité, aby se ukrajinské děti učily česky. Z dlouhodobého hlediska na ukrajinské migraci však česká společnost vydělá, ale z počátku bude vše těžké a bude nutné myslet dopředu,“ vysvětlil.
A co ukrajinští učitelé? „Ukrajinské učitelky i učitele dokážeme zapojit, ale i u nich je důležité, aby se učili česky a pomáhali s integrací ukrajinských dětí,“ řekl Kaderka.
Školství podle něj trpí nedostatkem lidí stejně jako celý pracovní trh. Školy čeká v souvislosti s uprchlickou krizí několik změn. „Pro integraci ukrajinských dětí potřebujeme více asistentů, překladatelů, sociálních pedagogů a dalších podpůrných profesí. Zvýší se i náročnost učitelské profese,“ uvedl pro Blesk.
Šéf ruského Dagestánu Melikov ráno potvrdil, že kavkazský region se stal terčem dronového útoku a že bezpilotní letouny byly sestřeleny nad územím Kaspijsku ležícího jižně od metropole Machačkaly. Astra uvádí, že podle její analýzy byla poničena okna obytného domu a zaparkovaná auta před ním na místě, které je vzdálené asi 3,5 kilometru od závodu Dagdizel. Podnik je důležitou součástí ruského vojenskoprůmyslového komplexu. Dagestánské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že povrchové zranění hrudníku utrpěla 12letá dívka a její život není v ohrožení.
Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za noc zneškodnila 32 ukrajinských bezpilotních letounů. Ruskojazyčný servis BBC píše, že gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko v noci hlásil, že několik dronů bylo sestřeleno nad kirišským okresem. Neupřesnil, co bylo cílem útoku, ale v tomto okrese se nachází ropná rafinerie.
Prosincové zasedání Evropské rady rozhodne, jak financovat pomoc pro Ukrajinu, slibuje šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Za nejúčinnější variantu označila šéfka komise Ursula von der Leyenová takzvanou reparační půjčku Kyjevu založenou na zmrazených ruských aktivech v Evropě. Několik zemí, především Belgie, má ale proti této variantě stále výhrady.
„Belgie má legitimní obavy ohledně rizik, ostatní členské státy ale řekly, že jsou připraveny tato rizika sdílet,“ uvedla Kallasová. „Budeme o tom dále diskutovat a nenecháme Evropskou radu v prosinci bez rozhodnutí o financování Ukrajiny,“ dodala. Schůzka unijních prezidentů a premiérů začíná 18. prosince a zatím je plánována jako dvoudenní.
Vladimir Putin se s Trumpovým zmocněncem Stevem Witkoffem setká v úterý odpoledne, uvedl Putinův mluvčí. Rusko má podle něj zájem na úspěchu jednání o Ukrajině.
„Školy traumatizované děti nezvládnou bez podpůrných profesí"
Pokud mají školy ambici uprchlickou krizi zvládnout, Kaderka říká, že se to neobejde bez navýšení financování školského sektoru. „Učitelé se ale naučí pracovat s různorodými skupinami, z čehož budou nakonec těžit i české rodiny,“ sdělil.
Přestože v prvních dnech do Česka přicházely hlavně rodiny z preventivních důvodů, postupně do škol budou proudit i děti, které se na Ukrajině setkaly s nějakým typem traumatu.
„Pokud bude pokračovat ostřelování civilního obyvatelstva, dorazí do českých škol masa skutečně traumatizovaných dětí. Pokud budu upřímný, dětem nebudeme moci bez podpory podpůrných profesí pomoci,“ říká Kaderka.
„Už nyní máme obtíže pomoci dětem s postcovidovým syndromem, protože máme nedostatek školních a klinických psychologů. Musíme dát podporu nejen dětem, ale i jejich rodičům a zároveň učitelům, kteří budou s traumatizovanými dětmi pracovat. Ocitáme se v situaci, s kterou nemá většina českých škol zkušenost,“ zakončil.
