Kyjevská maminka: Dcera je ve škole v Praze moc spokojená. Pozor na traumata z války, varuje expert
České školy čeká nová výzva, musí někam umístit odhadovaných 100 - 150 ukrajinských dětí a zvládnout to s podfinancováním i nedostatkem personálu. Začaly vznikat ukrajinské třídy pro děti uprchlíků, školy ale zároveň řeší, jak děti integrovat. Ukrajinské třídy by podle Michala Kaderky mohly vést k nežádoucí segregaci dětí. Přístup škol si pochvaluje ukrajinská maminka Alina.
Ukrajinská maminka Alina Harinová a její dcera měly štěstí, protože odjely z Kyjeva už v prvních dnech války s Ruskem. Manžel je odvezl k polským hranicím. Následný pěší přechod jim trval 7 hodin. Na polské straně pak potkali českou rodinu, která se jich ujala a pomohla jim přizpůsobit se novým podmínkám.
Její dcera měla díky nadačnímu fondu Děti Ukrajiny možnost studovat v ukrajinštině na pražském gymnáziu, a tak Alina hledala byt v Praze.
„A opět nám pomohla úžasná česká rodina, která souhlasila s tím, že u ní můžeme bydlet. Jsme moc vděčné a hodně pomáhá i stát, jde například o bezplatné cestování, zdravotní pojištění a finanční podporu. Sice se chceme vrátit do vlasti, ale Českou republiku jsme si zamilovali,“ řekla Blesk Zprávám.
Díky ukrajinské třídě se seznámila s dalšími ukrajinskými maminkami a komunikuje také s žáky, kteří chodí do školy s její dcerkou.
„Dcera je velmi spokojená, našla si nové kamarády. Kromě studia podle programu tam mají i různé exkurze. Přátelská uvolněná atmosféra je to, co děti v této situaci nejvíce potřebují. Jediné, co by bylo ještě dobré, je učit ukrajinské děti víc český jazyk,“ řekla.
Doplnila ale, že třída je dobře umístěná v jinak české škole, takže malí Ukrajinci mohou být v kontaktu i s českými žáky. „Zatím není vhodné se na hodinách sjednocovat, protože ukrajinské děti by látce nerozuměly,“ řekla. Doufá ale, že časem bude moci holčička chodit i na běžnou českou školu, až bude ostatním víc rozumět.
Pedagog: Učitelé i rodiče tomu fandí, ukrajinské školy jsou ale nejhorší variantou
Před výhradně ukrajinskými školami Blesk Zprávy varoval pedagog Michal Kaderka z Učitelské platformy.
„Musíme řešit, kam děti umístíme. Nejhorší myslitelnou variantou je, že budou vznikat ukrajinské školy a dojde tak k segregaci a k nežádoucím společenským jevům. Bohužel se dá očekávat, že segregovaným školám či třídám budou fandit učitelé i rodiče českých dětí, protože několik ukrajinských dětí ve třídě může bez zapojení dalších asistentů výuku komplikovat,“ řekl.
Přestože maminka Alina s návratem na Ukrajinu zatím počítá, velká část dalších uprchlíků se podle Kaderky už nevrátí. „Proto musíme přemýšlet nad integrací z dlouhodobého hlediska, proto je důležité, aby se ukrajinské děti učily česky. Z dlouhodobého hlediska na ukrajinské migraci však česká společnost vydělá, ale z počátku bude vše těžké a bude nutné myslet dopředu,“ vysvětlil.
A co ukrajinští učitelé? „Ukrajinské učitelky i učitele dokážeme zapojit, ale i u nich je důležité, aby se učili česky a pomáhali s integrací ukrajinských dětí,“ řekl Kaderka.
Školství podle něj trpí nedostatkem lidí stejně jako celý pracovní trh. Školy čeká v souvislosti s uprchlickou krizí několik změn. „Pro integraci ukrajinských dětí potřebujeme více asistentů, překladatelů, sociálních pedagogů a dalších podpůrných profesí. Zvýší se i náročnost učitelské profese,“ uvedl pro Blesk.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
„Školy traumatizované děti nezvládnou bez podpůrných profesí"
Pokud mají školy ambici uprchlickou krizi zvládnout, Kaderka říká, že se to neobejde bez navýšení financování školského sektoru. „Učitelé se ale naučí pracovat s různorodými skupinami, z čehož budou nakonec těžit i české rodiny,“ sdělil.
Přestože v prvních dnech do Česka přicházely hlavně rodiny z preventivních důvodů, postupně do škol budou proudit i děti, které se na Ukrajině setkaly s nějakým typem traumatu.
„Pokud bude pokračovat ostřelování civilního obyvatelstva, dorazí do českých škol masa skutečně traumatizovaných dětí. Pokud budu upřímný, dětem nebudeme moci bez podpory podpůrných profesí pomoci,“ říká Kaderka.
„Už nyní máme obtíže pomoci dětem s postcovidovým syndromem, protože máme nedostatek školních a klinických psychologů. Musíme dát podporu nejen dětem, ale i jejich rodičům a zároveň učitelům, kteří budou s traumatizovanými dětmi pracovat. Ocitáme se v situaci, s kterou nemá většina českých škol zkušenost,“ zakončil.
