Čečenský hrdlořez vyhrožoval Ukrajincům brutální smrtí. Ve válkou zmítané zemi však prý vůbec není
Obávaný čečenský hrdlořez Ramzan Kadyrov ostře vyhrožoval ukrajinskému lidu. „Kyjevské nacisty“, jak je sám nazval, chtěl likvidovat napalmem. Brutální výhrůžky ze sebe sypal na videu, které se šířilo sociálními sítěmi. Jak se ale ukázalo, Kadyrov prý na Ukrajině vůbec není. Podle všeho je velitel děsivých čečenských jednotek schovaný v Grozném, hlavním městě autonomní Čečenské republiky.
V neděli Kadyrov tvrdil, že je poblíž letiště Hostomel, severně od ukrajinského hlavního města. „Jsme od vás jen dvacet kilometrů, ale blížíme se a všechny vás zlikvidujeme. Příliš času vám nezbývá,“ tvrdil obávaný vůdce na adresu bránících se Kyjevanů. Jak se ale ukázalo, bojovník celou dobu nejspíše lhal.
Uznávaný ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko tvrdí, že čečenský vůdce je pěkně zbabělý. „Klasika. Ramzan Kadyrov včera nepřijel do Kyjeva se svými šmejdy. Lhal. Dvě telefonní čísla, která používá, se nikdy nepřipojila k žádné z mobilních komunikačních věží na Ukrajině,“ uvedl na twitteru s tím, že se Čečenec stále ukrývá v hlavním městě Čečenska Grozném.
Čečenský vůdce, který si říká „Putinův pěšák“, údajně vede armádu čítající 10 000 milicí včetně svých tří synů. Ukrajincům by mohl pěkně zatopit, pokud by se rozhodl se svými jednotkami Rusům pomoci.
Jak uvedl deník Daily Mail, některé zprávy naznačují, že čečenští vojáci vraždili lidi a vyháněli je z jejich domovů na předměstí Kyjeva. Není tajemstvím, že samotný Ramzan Kadyrov je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti. V Čečensku vládne železnou pěstí.
Ukrajina ale už dříve potvrdila, že se jí podařilo zlikvidovat několik lidí, kteří s Kadyrovem spolupracovali. U Hostolemu padl obávaný vůdce regimentu Čečenské národní gardy Magodem Tušajev.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
