Na Ukrajině netrpí jenom lidé: Příběh nemocného pejska dojímá, majitel ho nesl 17 kilometrů!
Z Ukrajiny, kterou si chce ruský car Vladimir Putin (69) podmanit bombami a tanky, utíkají miliony obyvatel. Do tašky či kufru si balí to nejnutnější a vydávají se na strastiplnou cestu do bezpečí – většinou do neznáma. Nezapomínají však na své čtyřnohé miláčky. Tak jako Alisa (35) a její manžel z Kyjeva, nemocného pejska museli nakonec nést na ramenou...
Den před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu Alisa přišla o tatínka. Místo důstojného pohřbu ale i se svými nejbližšími narychlo prchala ze země…„Bylo nás celkem devět,“ vzpomíná na urychlený odjezd. „Já, moje máma, sestra, naši dva manželé, čtyři děti a dva velcí psi včetně staršího německého ovčáka. Všichni jsme se nasoukali do Peugeotu 307. Jeli jsme 16 hodin do vesnice vzdálené asi 140 km od Kyjeva,“ dodává s tím, že plánem bylo přejít hranice s Polskem.
„Jenže u hranic se tvořily zácpy. Nemohli jsme zůstat další tři dny nebo pět v autě, a tak jsme se rozhodli jít posledních 17 kilometrů pěšky.“ Bylo to však náročnější, než se zdálo. „Vyrazili jsme ve čtyři hodiny ráno, bylo snad minus sedm stupňů. Moje děti plakaly. Mně se chtělo taky, ale nemohla jsem to vzdát, byl to můj nápad…“
Pes nemohl chodit
Do toho všeho se přidaly potíže s pejskem. „Je mu už přes dvanáct let, špatně chodí. Každý kilometr upadl, pak už se nedokázal postavit. Žádala jsem o pomoc, ale všichni nám radili, ať psy necháme být. To jsem ale nemohla, je součástí naší rodiny. Proto jsme ho nakonec nesli na ramenou,“ vysvětluje.
Jak dokládají snímky, život bez svých mazlíčků – a navíc v úplně neznámém prostředí – si nedovedou představit tisíce uprchlíků. A tak se snaží všemi možnými prostředky své zvířecí přátele vzít s sebou. Ne vždy ale hafani dlouhou cestu vydrží…
„Pokračujeme v naší speciální vojenské operaci, abychom zajistili naše zájmy a dosáhli cílů, které prezident naší země stanovil od samého začátku. A děláme to pro současnost a budoucnost naší země, pro mnoho dalších generací. Proto nemáme jinou alternativu,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Výsledky sblížení se Spojenými státy jsou blízké nule, dodal. „V našich vztazích se jeden přístup zaměřuje na odstranění dráždivých faktorů. Tento přístup však postupuje pomalu.“
Rusko plánuje od roku 2026 zvýšit daň z přidané hodnoty z 20 na 22 procent kvůli potřebě financovat armádu. Prezident Vladimir Putin minulý týden naznačil, že je otevřen zvýšení některých daní, aby bylo možné dále financovat válku - připomněl, že Spojené státy zvýšily daně bohatým lidem za válek ve Vietnamu a v Koreji.
Ministerstvo financí uvedlo, že zvýšení daní bude zaměřeno především na „financování obrany a bezpečnosti“. Dodalo, že navrhuje i zvýšení dalších daní, včetně zdanění hazardu. „Prostředky plánované v rozpočtu umožní vybavit ozbrojené síly potřebnou výzbrojí a vojenským vybavením, vyplácet platy vojenskému personálu a podporovat jejich rodiny a modernizovat podniky obranného průmyslu,“ uvedl úřad.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul ocenil obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa v postoji k válce na Ukrajině. V rozhovoru s rádiem Deutschlandfunk dnes řekl, že Trump vidí, že dosavadní snahy o jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nejsou úspěšné. Wadephul rovněž ocenil Trumpův tlak na Maďarsko a Slovensko, aby přestaly kupovat ruskou ropu.
Trump po úterním setkání v New Yorku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN uvedl, že by Kyjev s podporou EU a NATO mohl dobýt zpátky veškeré území, které ztratil kvůli ruské invazi, a možná by mohl zajít i dál. To je výrazný obrat oproti dřívějším výzvám, aby Ukrajina učinila územní ústupky Rusku výměnou za mír.
Podle Wadephula Trump zjistil, že jeho „nemalé úsilí“ o řešení války na Ukrajině „bylo zatím neúspěšné“. Z tohoto poznání pak americký prezident „vyvodil správné důsledky“. „To je dobré pro Ukrajinu a také pro Evropu,“ dodal šéf německé diplomacie.
