Rodinu z Charkova probudila střelba: Uprchli ke strýci, nemají si ale ani čím zatopit
Paní Olha Raševská s rodinou žila v Charkově. Ve čtvrtek 24. února je probudily zvuky bojů. Rozhodli se utéci k příbuzným na západní Ukrajinu, jenže po cestě zažili střelbu v opravdu blízké vzdálenosti a raději se uchýlili ke strýci. Ten žije ve střední části země v malém domku, kde je nyní 15 lidí, kteří si nemají ani čím zatopit.
O příběhu rodiny z Charkova informovali přátelé paní Olhy na crowfundingové platformě Donio, kde pro rodinu byla založena sbírka. Její zakladatel Zbyněk Čepera popsal, jak Raševští utíkali z města, na které ruští vojáci zaútočili.
„Rodina (čtyři dospělí a dvě děti) si vzala jen to nejnutnější a v 6:00 se vydali autem na útěk. Směřovali do západní Ukrajiny, kde žije další část rodiny a kde je prozatím bezpečno,“ uvedl zakladatel sbírky. Doplnil, že cesta byla ovšem velmi nebezpečná a u Umaně zažili střelbu v těsné blízkosti vozidla! „Proto se ze strachu uchýlili ke strýci, který žije ve střední části Ukrajiny – Berizky. Tam dorazili extrémně vyděšení a unavení.“
Strach a zima!
Dál už Olha s rodinou pokračovat nemohli, kvůli tomu, že benzín je na Ukrajině nyní prodáván v omezeném množství. Navíc měli veliký strach z další cesty, vzhledem k tomu, co už prožili.
Do domku strýce se postupně uchýlili i další příbuzní. Jedná se však o stavení o dvou místnostech, kde muž žil velmi skromně a chudě. Nyní se tam tísní 15 lidí, z toho pět dětí.
„Situaci velmi komplikuje fakt, že dům nelze efektivně vytápět, proto musí být celá rodina stále i v domě v zimním oblečení. Situace je extrémně náročná především pro děti,“ popsal pan Čepera.
Ten uvedl, že zatím sám Raševským posílá peníze, aby si mohli koupit alespoň základní potraviny a, pokud seženou, také něco na vytápění. O pomoc však zakladatel prosí i další lidi. Na sbírku na stránkách Donio může jakoukoli částkou přispět každý. Zakladatel uvedl, že část vybraných peněz bude použita také na pomoc dalším příbuzným paní Olhy, kteří jsou nyní uvězněni v Charkově. Skrývají se ve sklepě a jsou také bez finančních prostředků.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v souladu s očekáváním podal demisi. Na sociálních sítích zveřejnil svůj rezignační dopis. Ve funkci byl od března 2020 a stal se tak nejdéle sloužícím předsedou ukrajinské vlády od roku 1991, kdy vyhlášení ukrajinské nezávislosti přispělo k rozpadu Sovětského svazu. Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí navrhl na Šmyhalovo místo dosavadní místopředsedkyni vlády Juliji Svyrydenkovou.
„Děkuji našim obráncům a obránkyním, kteří drží frontu a chrání Ukrajinu! Děkuji prezidentovi Ukrajiny Volodymyru Zelenskému za důvěru!“ uvedl Šmyhal v příspěvku na platformě Telegram, k němuž připojil kopii rezignačního dopisu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes vyjádřil přesvědčení, že Trump je vystaven nevhodnému tlaku ze strany Evropské unie a NATO, které „bez okolků podporuje požadavky Zelenského“. Lavrov také podotkl, že by rád porozuměl tomu, co amerického prezidenta k jeho aktuálním vyjádřením vedlo. Je podle něj jasné, že si Rusko poradí s jakýmikoliv novými sankcemi.
Paměť není jen otázkou historie, ale aktivní silou, která ovlivňuje, jak společnosti reagují na válku, komu vyjadřují solidaritu a jak si vytvářejí kolektivní identitu. Shodli se na tom odborníci na přednášce během konference Asociace pro paměťová studia s názvem Za krizemi. Podle nich historická zkušenost, lokální trauma i symbolické příběhy hrají zásadní roli v tom, jak jednotlivé státy a společnosti vnímají současné konflikty - včetně války na Ukrajině či situace na Blízkém východě.
Litevská politoložka Dovilé Budrytéová zmínila koncept takzvané zástupné identifikace s Ukrajinou, který je patrný zejména ve státech východní Evropy. V Pobaltí a dalších zemích podle ní vzniká sdílená identita, která Ukrajinu vnímá jako nás a Rusko jako kolonizátora. Proces podle Budrytéové nezačal až po roce 2022, ale už po ruské anexi Krymu v roce 2014.
