Rodinu z Charkova probudila střelba: Uprchli ke strýci, nemají si ale ani čím zatopit
Paní Olha Raševská s rodinou žila v Charkově. Ve čtvrtek 24. února je probudily zvuky bojů. Rozhodli se utéci k příbuzným na západní Ukrajinu, jenže po cestě zažili střelbu v opravdu blízké vzdálenosti a raději se uchýlili ke strýci. Ten žije ve střední části země v malém domku, kde je nyní 15 lidí, kteří si nemají ani čím zatopit.
O příběhu rodiny z Charkova informovali přátelé paní Olhy na crowfundingové platformě Donio, kde pro rodinu byla založena sbírka. Její zakladatel Zbyněk Čepera popsal, jak Raševští utíkali z města, na které ruští vojáci zaútočili.
„Rodina (čtyři dospělí a dvě děti) si vzala jen to nejnutnější a v 6:00 se vydali autem na útěk. Směřovali do západní Ukrajiny, kde žije další část rodiny a kde je prozatím bezpečno,“ uvedl zakladatel sbírky. Doplnil, že cesta byla ovšem velmi nebezpečná a u Umaně zažili střelbu v těsné blízkosti vozidla! „Proto se ze strachu uchýlili ke strýci, který žije ve střední části Ukrajiny – Berizky. Tam dorazili extrémně vyděšení a unavení.“
Strach a zima!
Dál už Olha s rodinou pokračovat nemohli, kvůli tomu, že benzín je na Ukrajině nyní prodáván v omezeném množství. Navíc měli veliký strach z další cesty, vzhledem k tomu, co už prožili.
Do domku strýce se postupně uchýlili i další příbuzní. Jedná se však o stavení o dvou místnostech, kde muž žil velmi skromně a chudě. Nyní se tam tísní 15 lidí, z toho pět dětí.
„Situaci velmi komplikuje fakt, že dům nelze efektivně vytápět, proto musí být celá rodina stále i v domě v zimním oblečení. Situace je extrémně náročná především pro děti,“ popsal pan Čepera.
Ten uvedl, že zatím sám Raševským posílá peníze, aby si mohli koupit alespoň základní potraviny a, pokud seženou, také něco na vytápění. O pomoc však zakladatel prosí i další lidi. Na sbírku na stránkách Donio může jakoukoli částkou přispět každý. Zakladatel uvedl, že část vybraných peněz bude použita také na pomoc dalším příbuzným paní Olhy, kteří jsou nyní uvězněni v Charkově. Skrývají se ve sklepě a jsou také bez finančních prostředků.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
