Rodinu z Charkova probudila střelba: Uprchli ke strýci, nemají si ale ani čím zatopit
Paní Olha Raševská s rodinou žila v Charkově. Ve čtvrtek 24. února je probudily zvuky bojů. Rozhodli se utéci k příbuzným na západní Ukrajinu, jenže po cestě zažili střelbu v opravdu blízké vzdálenosti a raději se uchýlili ke strýci. Ten žije ve střední části země v malém domku, kde je nyní 15 lidí, kteří si nemají ani čím zatopit.
O příběhu rodiny z Charkova informovali přátelé paní Olhy na crowfundingové platformě Donio, kde pro rodinu byla založena sbírka. Její zakladatel Zbyněk Čepera popsal, jak Raševští utíkali z města, na které ruští vojáci zaútočili.
„Rodina (čtyři dospělí a dvě děti) si vzala jen to nejnutnější a v 6:00 se vydali autem na útěk. Směřovali do západní Ukrajiny, kde žije další část rodiny a kde je prozatím bezpečno,“ uvedl zakladatel sbírky. Doplnil, že cesta byla ovšem velmi nebezpečná a u Umaně zažili střelbu v těsné blízkosti vozidla! „Proto se ze strachu uchýlili ke strýci, který žije ve střední části Ukrajiny – Berizky. Tam dorazili extrémně vyděšení a unavení.“
Strach a zima!
Dál už Olha s rodinou pokračovat nemohli, kvůli tomu, že benzín je na Ukrajině nyní prodáván v omezeném množství. Navíc měli veliký strach z další cesty, vzhledem k tomu, co už prožili.
Do domku strýce se postupně uchýlili i další příbuzní. Jedná se však o stavení o dvou místnostech, kde muž žil velmi skromně a chudě. Nyní se tam tísní 15 lidí, z toho pět dětí.
„Situaci velmi komplikuje fakt, že dům nelze efektivně vytápět, proto musí být celá rodina stále i v domě v zimním oblečení. Situace je extrémně náročná především pro děti,“ popsal pan Čepera.
Ten uvedl, že zatím sám Raševským posílá peníze, aby si mohli koupit alespoň základní potraviny a, pokud seženou, také něco na vytápění. O pomoc však zakladatel prosí i další lidi. Na sbírku na stránkách Donio může jakoukoli částkou přispět každý. Zakladatel uvedl, že část vybraných peněz bude použita také na pomoc dalším příbuzným paní Olhy, kteří jsou nyní uvězněni v Charkově. Skrývají se ve sklepě a jsou také bez finančních prostředků.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
