Černobyl bez proudu, Rusové svádí vinu na Ukrajince. A Drábová uklidňuje
Svět ztratil spojení se systémy, které monitorují bezpečnostní situaci v odstavené ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl. Areálu bývalé jaderné elektrárny se na začátku pokračující invaze zmocnili ruští vojáci a od té doby tam podle ukrajinské strany nedošlo k vystřídání pracovníků dohlížejících na zabezpečení objektu. Podle Kyjeva je elektrárna bez elektřiny. Radiační situace zůstává i ve čtvrtek ráno v normálu, uklidňuje na twitteru šéfka státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
„Generální ředitel (MAAE Rafael Grossi) naznačil, že dálkový přenos dat z ochranných monitorovacích systémů instalovaných v jaderné elektrárně Černobyl byl ztracen,“ uvádí tisková zpráva. Podle agentury Reuters se vyjádření týká systémů, které MAAE posílají údaje o materiálu v objektech, kde je uchováván radioaktivní odpad.
Podle Kyjeva je elektrárna bez elektrického proudu, což by mohlo vést k úniku radiace. Opravu znemožňuje palba. „Putinova barbarská válka ohrožuje Evropu,“ šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba varoval, že náhradní dieselový generátor jaderné elektrárny Černobyl vydrží jen 48 hodin, pak budou chladící bloky zcela bez proudu.
Podle Enerhoatomu je v Černobylu 20.000 článků vyhořelého jaderného paliva, které v případě výpadku proudu není možné chladit. Jejich oteplování by mohlo vést k "uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí. Radioaktivní mrak by mohl být větrem přenesen do dalších oblastí Ukrajiny, Běloruska, Ruska a Evropy," uvedla společnost v prohlášení.
Upozornila také, že bez elektřiny by v elektrárně nefungovaly ani ventilační systémy, což by vystavovalo zaměstnance nebezpečným dávkám radiace.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Vyjádření přichází poté, co média a ukrajinský regulační úřad upozornily na to, že na chod odstavené černobylské elektrárny dohlíží od začátku ruské invaze na Ukrajinu stejná skupina pracovníků. Ta údajně v areálu zůstala v podstatě uvězněná poté, co se jej 24. února zmocnily ruské jednotky. Ukrajinští činitelé podle MAAE informují, že je „čím dál naléhavější“ v zájmu „bezpečné správy“ elektrárny pracovníky vyměnit.
Drábová uklidňuje
SÚJB výpadek chlazení nepovažuje za hrozbu pro Českou republiku. "Není reálné, aby se toto vyhořelé jaderné palivo kvůli výpadku chlazení poškodilo natolik, aby nás to ohrozilo," sdělil prohlášení SÚJB. Samovolná exploze tohoto paliva je podle něj fyzikálně vyloučena.
Podle šéfky SÚJB Dany Drábové je i ve čtvrtek radiační siatuace v normálu.
Přes včerejší občas zmatené a občas i lehce poplašné zprávy zůstává radiační situace na Ukrajině normální.
— Dana Drábová #KeepCalmAndSmile (@DrabovaDana) March 10, 2022
Té nešťastné zemi a jejím lidem se dějí mnohem větší hrůzy než obsazení jaderné elektrárny okupanty.
Už dříve napsala na twitteru napsala, že ani přes ztrátu online dat není v případě Černobylu důvod k panice. „Přes ztrátu on-line přenosu dat a stále obtížnější zajištění komunikace s personálem v Černobylu a Záporožské jaderné elektrárně je pořád dost údajů o radiační situaci na celém území Ukrajiny a v sousedních zemích. Nic neukazuje na zhoršení,“ napsala.
Za mnohem větší problém považuje to, že personál elektrárny je už přes týden „uvězněný“. „Situace personálu je však rostoucí problém. Je třeba se aspoň pokusit vyjednat pro lidi obsluhující obě elektrárny lidské podmínky. Pořád je to možné. Úkol pro OSN. Možná EU? Možná Čínu?“ doplnila Drábová.
Situace personálu je však rostoucí problém. Je třeba se aspoň pokusit vyjednat pro lidi obsluhující obě elektrárny lidské podmínky. Pořád je to možné. Úkol pro OSN. Možná EU? Možná Čínu?
— Dana Drábová #KeepCalmAndSmile (@DrabovaDana) March 9, 2022
Ačkoliv je černobylská jaderná elektrárna dlouhé roky mimo provoz, lidé ji nikdy zcela neopustili, jelikož stále vyžaduje nepřetržitý dohled, napsal zpravodajský server BBC. Zařízení do vpádu ruských vojáků na směny zaměstnávalo okolo 2400 lidí - vědců, techniků, kuchařů, lékařů a dalších podpůrných pracovníků.
