Viktor Janukovyč: Zrádce Ukrajiny, bývalý prezident a eso v Putinově rukávu?
Dřívější informace listu Ukrajinska Pravda o tom, že někdejší hlava státu odsouzená na Ukrajině za vlastizradu přicestovala z ruského exilu do Běloruska, se v pondělí potvrdily. Jeho letadlo ve stejný den odstartovalo z Minsku. Čtvrtý prezident země v letech 2010 až 2014 je v posledních týdnech terčem spekulací, že by se po ovládnutí Ukrajiny Ruskem mohl znovu stát vládcem státu.
V době, kdy ruská vojska pokračují ve svém postupu ukrajinským územím, se objevily zprávy, že moskevská administrativa podporuje exilového bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče jako muže, který by mohl převzít vedení země v případě pádu současného režimu.
Deník Kyiv Independent na twitteru s odvoláním na zprávu listu Ukrajinska pravda napsal, že přípravu bývalého prezidenta na zvláštní příležitost ujmutí se moci osnuje přímo Kreml.
Zfalšované volby a Oranžová revoluce
Viktor Janukovyč (*1950) je rodák z Jenakijeva v Doněcké oblasti. Svou kariéru zahájil jako vedoucí pracovník v dopravě v klíčovém uhelném průmyslu Sovětského svazu na východě Ukrajiny a v roce 2000 se stal doktorem ekonomie.
Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k možné roli Číny coby součásti bezpečnostní garancí po Ukrajinu po ukončení války, což zmínil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Za prvé, Čína nám od začátku nepomáhala tuto válku zastavit. Za druhé, Čína pomohla Rusku otevřením trhu s drony... Nepotřebujeme garanty, kteří nepomáhají Ukrajině a nepomáhali Ukrajině v době, kdy jsme to opravdu potřebovali,“ uvedl nyní Zelenskyj podle agentury AFP.
„Budujme mezinárodní postavení Slovenské republiky tak, aby se už nikdy nezopakoval násilný mocenský akt, kdy se na základě sféry vlivu jedné velmoci rozhodne o osudu celé země a lidí, kteří v ní žijí,“ napsal na facebooku slovenský prezident Peter Pellegrini k výročí 21. srpna 1968, v nepřímé narážce na nynější ruskou okupaci části Ukrajiny.
Invaze vojsk zemí Varšavské smlouvy podle něj je smutnou události našich dějin, která na dlouhou dobu ovlivnila politický život a osudy lidí v tehdejším Československu.
Azylová a migrační pravidla budou od ledna přísnější. Prezident Petr Pavel dnes podepsal novelu, jež podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zrychlí řízení o mezinárodní ochraně a omezí její zneužívání. Změny mají také zlepšit přehled o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Předloha vychází z migračního paktu Evropské unie a reaguje na opatření, které proti nelegální migraci nachystaly nebo chystají další členské státy.
Úřady budou podle novely moci využít vůči cizincům tvrdší postup v případě opakovaných závažných přestupků. Novela upravuje také zákon přijatý kvůli přílivu ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné unijní zemi.
Necelý rok po svém nástupu do místní správy se pak stal gubernátorem Doněcké oblasti, která je domovem více než tří milionů obyvatel a ekonomickým tahounem Ukrajiny. V listopadu 2002 ho tehdejší prezident Leonid Kučma jmenoval premiérem.
V roce 2004 se pustil do boje o křeslo hlavy státu a v prezidentských volbách nakonec zvítězil. Po masových protestech v Kyjevě, které vešly ve známost jako Oranžová revoluce, však byly volby prohlášeny za zfalšované. V letech 2006 až 2007 zastával funkci premiéra podruhé a stal se nejpopulárnějším ukrajinským politikem.
Sbližování s Bruselem?
Až v roce 2010 se mu podařilo zvítězit v prezidentských volbách a porazit svou soupeřku Julii Tymošenkovou. Přestože byl vnímán jako spíše „proruský“ kandidát, vztahy s Moskvou pro něj nebyly prioritou. Během svého prezidentství Janukovyč směřoval Ukrajinu k užšímu vztahu s Evropskou unií – jeho první zahraniční cesta v úřadu navíc vedla symbolicky do Bruselu.
Smlouvu o spolupráci mezi EU a Ukrajinou nicméně v listopadu 2013 odmítl podepsat. Vypukly pouliční protesty, největší od Oranžové revoluce v roce 2004, které trvaly několik měsíců a mezi 18. a 22. únorem vyvrcholily krvavou akcí. Události vešly ve známost jako Euromajdan. Za pádem Janukovyče nakonec stála smrt nejméně 88 protestujících, z nichž velkou část zastřelili uniformovaní odstřelovači.
Pod tlakem Bruselu podepsal dohodu o předání pravomocí parlamentu a uspořádání předčasných voleb. Během několika následujících hodin uprchl z hlavního města a jeho vláda se rozpadla. Kontroly v zemi se ujala prozápadní politická reprezentace, nedlouho nato však následovala ruská anexe Krymu a vypuknutí násilné revolty proruských separatistů na východě Ukrajiny.
Na začátku roku 2019 byl v nepřítomnosti odsouzen ke 13 letům vězení za trestný čin vlastizrady.
