Viktor Janukovyč: Zrádce Ukrajiny, bývalý prezident a eso v Putinově rukávu?
Dřívější informace listu Ukrajinska Pravda o tom, že někdejší hlava státu odsouzená na Ukrajině za vlastizradu přicestovala z ruského exilu do Běloruska, se v pondělí potvrdily. Jeho letadlo ve stejný den odstartovalo z Minsku. Čtvrtý prezident země v letech 2010 až 2014 je v posledních týdnech terčem spekulací, že by se po ovládnutí Ukrajiny Ruskem mohl znovu stát vládcem státu.
V době, kdy ruská vojska pokračují ve svém postupu ukrajinským územím, se objevily zprávy, že moskevská administrativa podporuje exilového bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče jako muže, který by mohl převzít vedení země v případě pádu současného režimu.
Deník Kyiv Independent na twitteru s odvoláním na zprávu listu Ukrajinska pravda napsal, že přípravu bývalého prezidenta na zvláštní příležitost ujmutí se moci osnuje přímo Kreml.
Zfalšované volby a Oranžová revoluce
Viktor Janukovyč (*1950) je rodák z Jenakijeva v Doněcké oblasti. Svou kariéru zahájil jako vedoucí pracovník v dopravě v klíčovém uhelném průmyslu Sovětského svazu na východě Ukrajiny a v roce 2000 se stal doktorem ekonomie.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Ukrajina letos zřídí kanceláře pro export a společnou produkci zbraní v Berlíně a Kodani, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev dále rozšiřuje svůj domácí obranný průmysl s pomocí západních partnerů, zatímco se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Mezi zbraněmi, které bude moci Ukrajina vyvážet, jsou podle Zelenského námořní drony a dělostřelecké systémy.
„Jedná se o společnou produkci a export... zbraní, které si můžeme dovolit prodat, abychom měli více peněz na domácí produkci deficitních položek,“ řekl novinářům v Kyjevě Zelenskyj.
Ukrajina je stále závislá na svých spojencích například pokud jde o stíhací letouny nebo systémy protivzdušné obrany, ale pokročila v rozvoji svých programů týkajících se dronů a střel, poznamenal Reuters.
Necelý rok po svém nástupu do místní správy se pak stal gubernátorem Doněcké oblasti, která je domovem více než tří milionů obyvatel a ekonomickým tahounem Ukrajiny. V listopadu 2002 ho tehdejší prezident Leonid Kučma jmenoval premiérem.
V roce 2004 se pustil do boje o křeslo hlavy státu a v prezidentských volbách nakonec zvítězil. Po masových protestech v Kyjevě, které vešly ve známost jako Oranžová revoluce, však byly volby prohlášeny za zfalšované. V letech 2006 až 2007 zastával funkci premiéra podruhé a stal se nejpopulárnějším ukrajinským politikem.
Sbližování s Bruselem?
Až v roce 2010 se mu podařilo zvítězit v prezidentských volbách a porazit svou soupeřku Julii Tymošenkovou. Přestože byl vnímán jako spíše „proruský“ kandidát, vztahy s Moskvou pro něj nebyly prioritou. Během svého prezidentství Janukovyč směřoval Ukrajinu k užšímu vztahu s Evropskou unií – jeho první zahraniční cesta v úřadu navíc vedla symbolicky do Bruselu.
Smlouvu o spolupráci mezi EU a Ukrajinou nicméně v listopadu 2013 odmítl podepsat. Vypukly pouliční protesty, největší od Oranžové revoluce v roce 2004, které trvaly několik měsíců a mezi 18. a 22. únorem vyvrcholily krvavou akcí. Události vešly ve známost jako Euromajdan. Za pádem Janukovyče nakonec stála smrt nejméně 88 protestujících, z nichž velkou část zastřelili uniformovaní odstřelovači.
Pod tlakem Bruselu podepsal dohodu o předání pravomocí parlamentu a uspořádání předčasných voleb. Během několika následujících hodin uprchl z hlavního města a jeho vláda se rozpadla. Kontroly v zemi se ujala prozápadní politická reprezentace, nedlouho nato však následovala ruská anexe Krymu a vypuknutí násilné revolty proruských separatistů na východě Ukrajiny.
Na začátku roku 2019 byl v nepřítomnosti odsouzen ke 13 letům vězení za trestný čin vlastizrady.
