Viktor Janukovyč: Zrádce Ukrajiny, bývalý prezident a eso v Putinově rukávu?

Autor: sova - 
9. března 2022
•
05:00

Dřívější informace listu Ukrajinska Pravda o tom, že někdejší hlava státu odsouzená na Ukrajině za vlastizradu přicestovala z ruského exilu do Běloruska, se v pondělí potvrdily. Jeho letadlo ve stejný den odstartovalo z Minsku. Čtvrtý prezident země v letech 2010 až 2014 je v posledních týdnech terčem spekulací, že by se po ovládnutí Ukrajiny Ruskem mohl znovu stát vládcem státu.

V době, kdy ruská vojska pokračují ve svém postupu ukrajinským územím, se objevily zprávy, že moskevská administrativa podporuje exilového bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče jako muže, který by mohl převzít vedení země v případě pádu současného režimu.

Deník Kyiv Independent na twitteru s odvoláním na zprávu listu Ukrajinska pravda napsal, že přípravu bývalého prezidenta na zvláštní příležitost ujmutí se moci osnuje přímo Kreml.

Zůstávám v Kyjevě, neschovávám se. Ukrajinský prezident Zelenskyj zveřejnil video z prezidentského paláce (8. 3. 2022) Zůstávám v Kyjevě, neschovávám se. Ukrajinský prezident Zelenskyj zveřejnil video z prezidentského paláce (8. 3. 2022)
Válka na Ukrajině Zelenskyj v novém vzkazu: Zůstávám dál v Kyjevě, neschovávám se! Rusové jsou barbaři

Zfalšované volby a Oranžová revoluce

Viktor Janukovyč (*1950) je rodák z Jenakijeva v Doněcké oblasti. Svou kariéru zahájil jako vedoucí pracovník v dopravě v klíčovém uhelném průmyslu Sovětského svazu na východě Ukrajiny a v roce 2000 se stal doktorem ekonomie.

8:28
Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V pondělí uplyne 20 let od smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Zemřel 23. listopadu 2006 ve svém londýnském exilu na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina, také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Odpovědnost Ruska za Litviněnkovu vraždu potvrdil v roce 2021 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Litviněnko, kterému bylo v době smrti 43 let, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. Litviněnko přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

22:00
21. 11. 2026

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

20:28
21. 11. 2026

OBRAZEM: Z ruské nákladní lodi Sparta II ve Finském zálivu stoupá kouř.

Zobrazit celý online

Necelý rok po svém nástupu do místní správy se pak stal gubernátorem Doněcké oblasti, která je domovem více než tří milionů obyvatel a ekonomickým tahounem Ukrajiny. V listopadu 2002 ho tehdejší prezident Leonid Kučma jmenoval premiérem.

V roce 2004 se pustil do boje o křeslo hlavy státu a v prezidentských volbách nakonec zvítězil. Po masových protestech v Kyjevě, které vešly ve známost jako Oranžová revoluce, však byly volby prohlášeny za zfalšované. V letech 2006 až 2007 zastával funkci premiéra podruhé a stal se nejpopulárnějším ukrajinským politikem.

Anastasia Bulavka pochází z Ruska, její manžel Andrei je z Ukrajiny. V Česku žijí 10 let.
Ostrava "Bojím se vycházet ven," říká Ruska Anastasia, která žije už 10 let v Ostravě

Sbližování s Bruselem?

Až v roce 2010 se mu podařilo zvítězit v prezidentských volbách a porazit svou soupeřku Julii Tymošenkovou. Přestože byl vnímán jako spíše „proruský“ kandidát, vztahy s Moskvou pro něj nebyly prioritou. Během svého prezidentství Janukovyč směřoval Ukrajinu k užšímu vztahu s Evropskou unií – jeho první zahraniční cesta v úřadu navíc vedla symbolicky do Bruselu.

Smlouvu o spolupráci mezi EU a Ukrajinou nicméně v listopadu 2013 odmítl podepsat. Vypukly pouliční protesty, největší od Oranžové revoluce v roce 2004, které trvaly několik měsíců a mezi 18. a 22. únorem vyvrcholily krvavou akcí. Události vešly ve známost jako Euromajdan. Za pádem Janukovyče nakonec stála smrt nejméně 88 protestujících, z nichž velkou část zastřelili uniformovaní odstřelovači.

Prezident Miloš Zeman na předávání státních vyznamenání.
Politika Zeman o metálu pro Zelenského: Projevil odvahu! Válka zuří nedaleko našich hranic

Pod tlakem Bruselu podepsal dohodu o předání pravomocí parlamentu a uspořádání předčasných voleb. Během několika následujících hodin uprchl z hlavního města a jeho vláda se rozpadla. Kontroly v zemi se ujala prozápadní politická reprezentace, nedlouho nato však následovala ruská anexe Krymu a vypuknutí násilné revolty proruských separatistů na východě Ukrajiny.

Na začátku roku 2019 byl v nepřítomnosti odsouzen ke 13 letům vězení za trestný čin vlastizrady.

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa