Rusové ignorují mezinárodní soud: Do Haagu nedorazili, Ukrajina chce příkaz ke konci války
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu dnes předčasně ukončil stání týkající se konfliktu na Ukrajině poté, co se na něj nedostavili zástupci Ruska. Ukrajina požaduje od nejvyšší soudní instance OSN příkaz k přerušení ruské invaze. Soud po vyslyšení argumentů Kyjeva prohlásil, že ve věci rozhodne "co nejdříve to bude možné". Předsedající soudkyně Joan Donoghuevá již na začátku dne řekla, že lituje ruského rozhodnutí nezúčastnit se jednání.
„Rusko musí být zastaveno a tento soud musí v jeho zastavení sehrát svou roli,“ řekl na úvod ukrajinský zástupce Anton Korynevyč. „Skutečnost, že jsou ruské židle prázdné, o něčem hlasitě vypovídá. Nejsou v této soudní síni: jsou na bojišti a vedou agresivní válku proti mé zemi,“ dodal a vyzval Rusko, aby „složilo zbraně a předložilo své důkazy“.
Soud měl původně jednat dva dny, dnes bylo na programu přednesení argumentů Ukrajiny a Rusku byl vyhrazen prostor v úterý. Vzhledem k rozhodnutí Moskvy nezúčastnit se jednání však soud stání ukončil již dnes. Podle médií by mohl rozhodnutí zveřejnit v horizontu několika dní.
Polská prokuratura dnes obvinila pět osob, dva ukrajinské občany a tři občany Běloruska, ze špionáže pro cizí rozvědku. V případě odsouzení jim hrozí až 30 let za mřížemi, uvedl mluvčí prokuratury. Obvinění pracovali pro ruské zpravodajské služby, napsala agentura AFP.
Pětici podezřelých – Ukrajinku a Ukrajince, Bělorusku a dva Bělorusy – zadržela polská kontrarozvědka ABW tento týden ve Varšavě a ve městě Bialystok na východě Polska. Podezřelí, zverbovaní přes sociální síť Telegram, předávali cizí rozvědce snímky objektů kritické infrastruktury a míst klíčových pro bezpečnost země, za což dostávali odměny v kryptoměnách. To je podle ABW typický „modus operandi“ ruských rozvědek.
Na dvou tankerech, které zřejmě slouží pro pašování ruské ropy, dnes v Černém moři propukly požáry patrně způsobené výbuchy. Napsaly to agentury AP a Reuters s odkazem na turecký námořní úřad. Podle oznámení úřadu byly k tankerům vyslány záchranné týmy, posádky lodí jsou v pořádku.
Na palubě plavidla vypukl požár. „Stav 25 lidí na palubě je dobrý, záchranné složky byly vyslány do oblasti pro evakuaci posádky,“ uvedl turecký námořní úřad. Tanker plul podle tureckých úřadů do černomořského přístavu Novorossijsk, který je významným terminálem pro vývoz ropy z Ruska.
Ukrajinský deník The Kyiv Independent informuje o české nadaci, jež kvůli vyšetřování korupce odmítla darovat rakety Flamingo Ukrajině.
Kyjev soud žádá, aby Rusku přikázal „okamžitě zastavit vojenské operace, jejichž uváděným účelem a cílem je zabránění údajné genocidě a její potrestání“ v separatistických regionech na východě Ukrajiny.
Rusko opakovaně tvrdí, že Ukrajina utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu, a ruský prezident Vladimir Putin při oznamovaní invaze na Ukrajinu hovořil o „genocidě“, což však zahraniční činitelé i pozorovatelé odmítají jako nepatřičné.
Kyjev svou stížnost opírá o Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948, kterou Rusko a Ukrajina ratifikovaly a která umožňuje státům projednat svoje neshody před Mezinárodním soudním dvorem. Kyjev argumentuje tím, že tvrzení o genocidě je smyšlené.
I kdyby soud Rusku přikázal zastavit útok na Ukrajinu, Moskva se podle expertů verdiktem téměř jistě nebude řídit. Tribunál pak může v případě neuposlechnutí svého rozhodnutí věc předat Radě bezpečnosti OSN, tam má však Rusko právo veta a jakoukoli rezoluci namířenou proti Moskvě tak může zablokovat.
Dnešní slyšení nicméně dalo Ukrajině především k dispozici další význačnou platformu, na níž mohla vyjádřit nesouhlas s postupem Moskvy, domnívají se experti. „Myslím, že je to součást celkové diplomatické strategie, jejímž cílem je vyvinout co největší nátlak na Rusko,“ řekl agentuře AP Terry Gill, profesor vojenského práva z Amsterodamské univerzity.
