Rusové ignorují mezinárodní soud: Do Haagu nedorazili, Ukrajina chce příkaz ke konci války
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu dnes předčasně ukončil stání týkající se konfliktu na Ukrajině poté, co se na něj nedostavili zástupci Ruska. Ukrajina požaduje od nejvyšší soudní instance OSN příkaz k přerušení ruské invaze. Soud po vyslyšení argumentů Kyjeva prohlásil, že ve věci rozhodne "co nejdříve to bude možné". Předsedající soudkyně Joan Donoghuevá již na začátku dne řekla, že lituje ruského rozhodnutí nezúčastnit se jednání.
„Rusko musí být zastaveno a tento soud musí v jeho zastavení sehrát svou roli,“ řekl na úvod ukrajinský zástupce Anton Korynevyč. „Skutečnost, že jsou ruské židle prázdné, o něčem hlasitě vypovídá. Nejsou v této soudní síni: jsou na bojišti a vedou agresivní válku proti mé zemi,“ dodal a vyzval Rusko, aby „složilo zbraně a předložilo své důkazy“.
Soud měl původně jednat dva dny, dnes bylo na programu přednesení argumentů Ukrajiny a Rusku byl vyhrazen prostor v úterý. Vzhledem k rozhodnutí Moskvy nezúčastnit se jednání však soud stání ukončil již dnes. Podle médií by mohl rozhodnutí zveřejnit v horizontu několika dní.
Podle ukrajinského letectva ruská armáda za uplynulou noc poslala 86 dronů, čili docela málo. Protivzdušná obrana jich zneškodnila 71. Bezpilotní letouny zasáhly šest míst, na dalších dvou místech se zřítily trosky sestřelených strojů.
Lidé v Pavlohradu východně od Dnipra kolem půlnoci místního času (čtvrtek 23:00 SELČ) hlásili masivní útok dronů, uvádí ruskojazyčný servis BBC. To dnes potvrdil šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak, který na telegramu napsal, že v Pavlohradu vzniklo několik požárů a hasiči je lokalizovali. Další podrobnosti k útoku nezveřejnil.
Ukrajina bude brzy schopna nasadit nejméně 1 000 stíhacích dronů denně k odražení ruských dronových útoků, uvedl ministr obrany Denys Šmyhal podle deníku The Kyiv Independent. „Této úrovně bude dosaženo. Nemohu říci, jaká je současná úroveň, ale v blízké budoucnosti bude tato úroveň realizována,“ uvedl Shmyhal na tiskové konferenci s polským ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakem-Kamyszem.
Kyjev soud žádá, aby Rusku přikázal „okamžitě zastavit vojenské operace, jejichž uváděným účelem a cílem je zabránění údajné genocidě a její potrestání“ v separatistických regionech na východě Ukrajiny.
Rusko opakovaně tvrdí, že Ukrajina utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu, a ruský prezident Vladimir Putin při oznamovaní invaze na Ukrajinu hovořil o „genocidě“, což však zahraniční činitelé i pozorovatelé odmítají jako nepatřičné.
Kyjev svou stížnost opírá o Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948, kterou Rusko a Ukrajina ratifikovaly a která umožňuje státům projednat svoje neshody před Mezinárodním soudním dvorem. Kyjev argumentuje tím, že tvrzení o genocidě je smyšlené.
I kdyby soud Rusku přikázal zastavit útok na Ukrajinu, Moskva se podle expertů verdiktem téměř jistě nebude řídit. Tribunál pak může v případě neuposlechnutí svého rozhodnutí věc předat Radě bezpečnosti OSN, tam má však Rusko právo veta a jakoukoli rezoluci namířenou proti Moskvě tak může zablokovat.
Dnešní slyšení nicméně dalo Ukrajině především k dispozici další význačnou platformu, na níž mohla vyjádřit nesouhlas s postupem Moskvy, domnívají se experti. „Myslím, že je to součást celkové diplomatické strategie, jejímž cílem je vyvinout co největší nátlak na Rusko,“ řekl agentuře AP Terry Gill, profesor vojenského práva z Amsterodamské univerzity.
