Rusové ignorují mezinárodní soud: Do Haagu nedorazili, Ukrajina chce příkaz ke konci války
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu dnes předčasně ukončil stání týkající se konfliktu na Ukrajině poté, co se na něj nedostavili zástupci Ruska. Ukrajina požaduje od nejvyšší soudní instance OSN příkaz k přerušení ruské invaze. Soud po vyslyšení argumentů Kyjeva prohlásil, že ve věci rozhodne "co nejdříve to bude možné". Předsedající soudkyně Joan Donoghuevá již na začátku dne řekla, že lituje ruského rozhodnutí nezúčastnit se jednání.
„Rusko musí být zastaveno a tento soud musí v jeho zastavení sehrát svou roli,“ řekl na úvod ukrajinský zástupce Anton Korynevyč. „Skutečnost, že jsou ruské židle prázdné, o něčem hlasitě vypovídá. Nejsou v této soudní síni: jsou na bojišti a vedou agresivní válku proti mé zemi,“ dodal a vyzval Rusko, aby „složilo zbraně a předložilo své důkazy“.
Soud měl původně jednat dva dny, dnes bylo na programu přednesení argumentů Ukrajiny a Rusku byl vyhrazen prostor v úterý. Vzhledem k rozhodnutí Moskvy nezúčastnit se jednání však soud stání ukončil již dnes. Podle médií by mohl rozhodnutí zveřejnit v horizontu několika dní.
„Máme pevný základ v podobě bilaterálních dohod zejména s Dánskem, a sdílíme názor, že budoucí bezpečnost Ukrajiny vyžaduje ustanovení typu článku 5,“ řekl v severské zemi Volodymyr Zelenskyj s odkazem na pátý článek smlouvy Severoatlantické alianci (NATO), který považuje útok na jednoho člena obranného uskupení za útok proti všem.
Návštěvu Dánska zahájil Zelenskyj setkáním s jeho premiérkou Mette Frederiksenovou. Dánsko je mezi lídry v podpoře Ukrajiny, uvedl Zelenskyj na sociální síti X a poděkoval za neochvějnou podporu i dánským obyvatelům.
Ukrajinský prezident také uvedl, že dodávky systémů protivzdušné obrany jsou pro Ukrajinu před zimou absolutně strategické, protože Rusko své letecké údery zaměřuje na energetickou infrastrukturu.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že je připraven na schůzku s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, pokud bude dobře nachystána, a vyzval jej, ať přijede do Moskvy, že se s ním sejde. Zelenskyj, jehož země se již čtvrtým rokem brání ruské agresi, dlouhodobě vybízí Putina k setkání, na jehož uspořádání zatím neúspěšně naléhá i americký prezident Donald Trump.
Po své návštěvě Číny Putin prohlásil, že ruská armáda podniká na Ukrajině úspěšnou ofenzivu a postupuje na všech frontách. Ukrajina podle něho nemá síly na vlastní rozsáhlou ofenzivu a pouze se snaží zacelovat díry v obraně, nemá však takové vojenské rezervy jako Rusko. Pokud převládne zdravý rozum, je Rusko ochotné dohodnout se na přijatelném ukončení konfliktu, v opačném případě jej vyřeší vojensky, tvrdí ruský lídr.
Velitel jedné z ukrajinských jednotek bojujících u Kupjanska Jurij Fedorenko řekl, že zpráva o průniku Rusů do centra města je ruskou informační operací. Rusové se podle něj snaží do města infiltrovat v civilním oblečení, aby si pořídili snímek s ruskou vlajkou. Několik desítek jich podle něj bylo takto zajato. „Situace v Kupjansku je maximálně pod kontrolou. Okupanti jsou blokováni na severozápadním okraji,“ řekl stanici Suspilne.
Šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov dnes uvedl, že ukrajinská vojska ruské útoky u Kupjansku odrazila.
Kyjev soud žádá, aby Rusku přikázal „okamžitě zastavit vojenské operace, jejichž uváděným účelem a cílem je zabránění údajné genocidě a její potrestání“ v separatistických regionech na východě Ukrajiny.
Rusko opakovaně tvrdí, že Ukrajina utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu, a ruský prezident Vladimir Putin při oznamovaní invaze na Ukrajinu hovořil o „genocidě“, což však zahraniční činitelé i pozorovatelé odmítají jako nepatřičné.
Kyjev svou stížnost opírá o Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948, kterou Rusko a Ukrajina ratifikovaly a která umožňuje státům projednat svoje neshody před Mezinárodním soudním dvorem. Kyjev argumentuje tím, že tvrzení o genocidě je smyšlené.
I kdyby soud Rusku přikázal zastavit útok na Ukrajinu, Moskva se podle expertů verdiktem téměř jistě nebude řídit. Tribunál pak může v případě neuposlechnutí svého rozhodnutí věc předat Radě bezpečnosti OSN, tam má však Rusko právo veta a jakoukoli rezoluci namířenou proti Moskvě tak může zablokovat.
Dnešní slyšení nicméně dalo Ukrajině především k dispozici další význačnou platformu, na níž mohla vyjádřit nesouhlas s postupem Moskvy, domnívají se experti. „Myslím, že je to součást celkové diplomatické strategie, jejímž cílem je vyvinout co největší nátlak na Rusko,“ řekl agentuře AP Terry Gill, profesor vojenského práva z Amsterodamské univerzity.
