Muž, který už podzemní bunkr vlastní dlouhou dobu anonymně, promluvil pro TV Nova. Uvedl, že byl dříve blízkým pro smích, nyní mu však závidí. Má strach, že v případě, že by byl kryt potřeba, lidé by šli právě do jeho bunkru. Proto ho odmítl reportérům televize ukázat.
„Nesmíte se na mě zlobit, ale já vám bunkr neukážu, protože kdyby opravdu vyvstal ten problém, tak jako první v momentě, kdy lidi dostanou hlad, tak samozřejmě terčem bude můj bunkr, kde mám půl tuny čočky a dvě stě kilo těstovin,“ sdělil.
Tvrz Hanička i bunkr řopík
Michal Terendy, majitel firmy Tebrix Safety Home, která se specializuje na stavbu podzemních krytů, sdělil Nově, že běžně postaví asi 10 krytů ročně, za poslední týden mají však přes 150 objednávek. Na bunkry předělávají i klasické sklepy.
Nejde jenom o podzemní kryty, v Česku stoupl zájem i o střelecké kurzy a kurzy přežití. Na střelecký výcvik se prý hlásí i celé rodiny.
Lidé se dokonce ptají i na bunkr ze třicátých let. Jak informovaly Novinky.cz, známí často píší řediteli tvrze Hanička Pavlu Minářovi, zda jim „drží místo“. Úkryt pro 300 lidí je však v současné době nefunkční.
„Mimo provoz je náhradní zdroj elektřiny, zrušené jsou filtroventilační systémy, centrální vytápění, nouzové osvětlení a systémy pro delší pobyt v podzemí,“ sdělil serveru ředitel.
Na stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se objevuje na prodej několik betonových bunkrů, kterým se lidově přezdívá řopík. Tyto kryty jsou často k mání za pár desítek tisíc a prodává je Ministerstvo obrany.
Litevský ministr kultury Ignotas Adomavičius po devíti dnech ve funkci rezignoval, protože v rozhovoru odmítl přímo odpovědět na otázky týkající se podpory Ukrajiny čelící ruské invazi a vyhnul se i otázce, které zemi patří Rusy okupovaný Krym.
Součástí kabinetu sociální demokratky Ingy Ruginieneové, který funguje od 25. září, byl také Adomavičius nominovaný stranou Úsvit Němenu. Její předseda Remigijus Žemaitaitis je stíhán za antisemitské výroky, podněcování nenávisti proti Židům a zlehčování holokaustu na sociálních sítích v roce 2023, což popírá.
Proti Adomavičiusově jmenování se 40.000 lidí vyslovilo v petici, kterou on sám odmítl a označil za bublinu. Protestovaly i kulturní organizace, kterým vadilo, že resort kultury povede ministr za Úsvit a že v této oblasti nemá mnoho zkušeností. Situaci nakonec vyhrotil rozhovor, který v pátek publikoval server Lrytas.
„Brutální ruský útok dronem na železniční stanici v Šostce v Sumské oblasti. Všechny záchranné služby jsou již na místě a začaly pomáhat lidem,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Informace o zraněných se teprve zjišťují. Dosud víme o nejméně 30 obětech.“ Na místě byli podle prvních zpráv jak zaměstnanci drah (Ukrzaliznycja), tak cestující.
„Rusové nemohli nevědět, že útočí na civilisty. A to je teror, který svět nesmí ignorovat. Rusko každý den bere lidem životy. A zastavit je může jen síla. Slyšeli jsme rozhodná prohlášení z Evropy a Ameriky – a je nejvyšší čas je všechny proměnit v realitu, společně se všemi, kteří odmítají přijmout vraždy a teror jako normální,“ apeluje prezident.
Německá spolková policie dnes potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu na několik hodin zastavilo provoz, který obnovilo dnes v 07:00. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil ráno agentuře DPA mluvčí letiště.
Na jiná letiště muselo být přesměrováno 23 přilétajících strojů a zrušeno byl 46 plánovaných odletů. Kvůli opakovanému zpozorování dronů mnichovské letiště zastavilo provoz už ve čtvrtek pozdě večer. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících. „Dali jsme k dispozici polní lůžka a také deky, nápoje a občerstvení,“ uvedlo letiště. Provoz na druhém nejrušnějším letišti Německa je zrovna silnější, neboť vrcholí pivní slavnost Oktoberfest.
Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Moskva odpovědnost odmítá.
Zobrazit celý online