Bunkry, kurzy přežití i střelecký trénink: Češi se zjevně připravují na nejhorší
V Česku od začátku války na Ukrajině stoupl i u nás zájem o podzemní bunkry, kurzy přežití i střelecké výcviky. Firma, která běžně postaví zhruba deset krytů ročně, má nyní přes stovku objednávek. Na bezpečné úkryty předělávají dokonce i obyčejné sklepy. Lidé zvaní prepeři se však na nebezpečí připravují už roky. Jeden muž prozradil, že má v bunkru půl tuny čočky.
Muž, který už podzemní bunkr vlastní dlouhou dobu anonymně, promluvil pro TV Nova. Uvedl, že byl dříve blízkým pro smích, nyní mu však závidí. Má strach, že v případě, že by byl kryt potřeba, lidé by šli právě do jeho bunkru. Proto ho odmítl reportérům televize ukázat.
„Nesmíte se na mě zlobit, ale já vám bunkr neukážu, protože kdyby opravdu vyvstal ten problém, tak jako první v momentě, kdy lidi dostanou hlad, tak samozřejmě terčem bude můj bunkr, kde mám půl tuny čočky a dvě stě kilo těstovin,“ sdělil.
Tvrz Hanička i bunkr řopík
Michal Terendy, majitel firmy Tebrix Safety Home, která se specializuje na stavbu podzemních krytů, sdělil Nově, že běžně postaví asi 10 krytů ročně, za poslední týden mají však přes 150 objednávek. Na bunkry předělávají i klasické sklepy.
Nejde jenom o podzemní kryty, v Česku stoupl zájem i o střelecké kurzy a kurzy přežití. Na střelecký výcvik se prý hlásí i celé rodiny.
Lidé se dokonce ptají i na bunkr ze třicátých let. Jak informovaly Novinky.cz, známí často píší řediteli tvrze Hanička Pavlu Minářovi, zda jim „drží místo“. Úkryt pro 300 lidí je však v současné době nefunkční.
„Mimo provoz je náhradní zdroj elektřiny, zrušené jsou filtroventilační systémy, centrální vytápění, nouzové osvětlení a systémy pro delší pobyt v podzemí,“ sdělil serveru ředitel.
Na stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se objevuje na prodej několik betonových bunkrů, kterým se lidově přezdívá řopík. Tyto kryty jsou často k mání za pár desítek tisíc a prodává je Ministerstvo obrany.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters.
Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.
„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví.
Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.
Důležité je, že Evropa a Spojené státy ladí noty, řekl před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem český ministr zahraničí Jan Lipavský. Za důležité považuje trvat na základních principech, že hranice se nemění silou a že suverenita Ukrajiny nemá být okleštěna silou. Užitečné by podle Lipavského bylo i to, kdyby Trump Rusku připomenul, že jako jaderná velmoc má respektovat své závazky.
