Bunkry, kurzy přežití i střelecký trénink: Češi se zjevně připravují na nejhorší
V Česku od začátku války na Ukrajině stoupl i u nás zájem o podzemní bunkry, kurzy přežití i střelecké výcviky. Firma, která běžně postaví zhruba deset krytů ročně, má nyní přes stovku objednávek. Na bezpečné úkryty předělávají dokonce i obyčejné sklepy. Lidé zvaní prepeři se však na nebezpečí připravují už roky. Jeden muž prozradil, že má v bunkru půl tuny čočky.
Muž, který už podzemní bunkr vlastní dlouhou dobu anonymně, promluvil pro TV Nova. Uvedl, že byl dříve blízkým pro smích, nyní mu však závidí. Má strach, že v případě, že by byl kryt potřeba, lidé by šli právě do jeho bunkru. Proto ho odmítl reportérům televize ukázat.
„Nesmíte se na mě zlobit, ale já vám bunkr neukážu, protože kdyby opravdu vyvstal ten problém, tak jako první v momentě, kdy lidi dostanou hlad, tak samozřejmě terčem bude můj bunkr, kde mám půl tuny čočky a dvě stě kilo těstovin,“ sdělil.
Tvrz Hanička i bunkr řopík
Michal Terendy, majitel firmy Tebrix Safety Home, která se specializuje na stavbu podzemních krytů, sdělil Nově, že běžně postaví asi 10 krytů ročně, za poslední týden mají však přes 150 objednávek. Na bunkry předělávají i klasické sklepy.
Nejde jenom o podzemní kryty, v Česku stoupl zájem i o střelecké kurzy a kurzy přežití. Na střelecký výcvik se prý hlásí i celé rodiny.
Lidé se dokonce ptají i na bunkr ze třicátých let. Jak informovaly Novinky.cz, známí často píší řediteli tvrze Hanička Pavlu Minářovi, zda jim „drží místo“. Úkryt pro 300 lidí je však v současné době nefunkční.
„Mimo provoz je náhradní zdroj elektřiny, zrušené jsou filtroventilační systémy, centrální vytápění, nouzové osvětlení a systémy pro delší pobyt v podzemí,“ sdělil serveru ředitel.
Na stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se objevuje na prodej několik betonových bunkrů, kterým se lidově přezdívá řopík. Tyto kryty jsou často k mání za pár desítek tisíc a prodává je Ministerstvo obrany.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
