Po dceři v Charkově střílí, ale máma v Rusku věří Putinovi. Rodiny ničí rozdílné názory
Oleksandra se spolu se svými čtyřmi psy od začátku ostřelování východoukrajinského Charkova ruskými vojsky ukrývá v koupelně svého bytu. Pětadvacetiletá žena pravidelně volá své matce, která žije v Moskvě. V rozhovorech ji ale nedokáže přesvědčit o nebezpečí, které jí hrozí, a to ani když jí posílá videa těžce ostřelovaného rodného města.
„Když jsem slyšela první výbuchy, vyběhla jsem z domu, abych psy dostala z jejich kotců. Lidé panikařili, opouštěli auta. Strašně jsem se bála,“ říká serveru BBC. „Nechtěla jsem rodiče vystrašit, ale napřímo jsem jim řekla, že umírají civilisté a děti,“ říká. „Ale i když se o mě bojí, pořád tvrdí, že se to nejspíš stalo omylem, že by ruská armáda nikdy necílila na civilisty. Že to jsou Ukrajinci, kteří zabíjejí vlastní lidi,“ dodává.
Mít na Ukrajině příbuzné, kteří žijí za hranicemi v sousedním Rusku, není ničím neobvyklým. Některým lidem se podobně jako Oleksandře stává, že mají jejich příbuzní úplně odlišné chápání nynějšího konfliktu. Ukrajinka věří, že to za to mohou zprávy z přísně regulovaných ruských státních médií.
Oleksandřina matka podle své dcery jen opakuje to, co slyší na kanálech ruských státních televizních stanic. „Opravdu mě vyděsilo, když moje máma přesně citovala ruskou televizi. Jen lidem vymývají mozky. A lidé jim věří,“ pokračuje. „Moji rodiče chápou, že se tu odehrává nějaká vojenská akce. Ale říkají, že Rusové přišli, aby nás osvobodili. Že nic nezničí, nedotknou se nás. Že se zaměřují pouze na vojenské cíle,“ vysvětluje Oleksandra, zatímco v Charkově pokračuje ostřelování.
Mimořádná síla ruské propagandy
Ve stejný den ale na ruských státních televizních kanálech nebyla jediná zmínka o raketách, které dopadají na charkovské obytné čtvrti, o civilních obětech, ani o čtyřech lidech, kteří zemřeli, když čekali ve frontě na vodu. Ruská média tvrdí, že ukrajinským civilistům ze strany ruských ozbrojených sil nic nehrozí - ohrožují je ukrajinští nacionalisté, kteří civilisty používají jako lidské štíty.
Za válku, kterou označují jako speciální osvoboditelskou operaci, je podle ruských státních médií zodpovědná Ukrajina a její agrese. Jakékoliv ruské zpravodajské médium, které v této souvislosti použije slova válka, invaze nebo útok, riskuje, že jej zablokují ruské regulační orgány za „úmyslné rozšiřování falešných informací o akcích ruských armádních příslušníků“ na Ukrajině.
Někteří Rusové v protestu proti válce vyšli do ulic - ale ani tyto demonstrace se na obrazovkách hlavních státních stanic neobjevily.
Mychajlo: Otec tvrdí, že žádná válka není, zničilo mě to
Kyjevský restauratér Mychajlo neměl čas ani chuť koukat se na oficiální ruské zpravodajství o invazi. Když začalo ostřelování ukrajinské metropole, spolu s manželkou se soustředili hlavně na to, jak ochránit svou šestiletou dceru a nemluvně. Děti se v noci budily za zvuků explozí a nebyly k utišení. Rodina se rozhodla, že se přesune na okraj Kyjeva a potom uteče do zahraničí.
Odcestovali do Maďarska, kde Mychajlo nechal svou ženu a děti a vrátil se zpátky na západ Ukrajiny, aby pomohl ve válečném úsilí.
Překvapilo ho, že se mu neozval jeho otec, který pracuje v klášteře nedaleko Nižného Novgorodu v centrálním Rusku. Otci proto zavolal a popsal mu, co se děje. Otec mu na to odpověděl, že to není pravda; žádná válka není - Rusové ve skutečnosti zachraňují Ukrajinu před nacisty.
Mychajlo řekl, že věděl, jakou sílu má ruská propaganda. Když to ale slyšel od vlastního otce, zničilo ho to.
„Můj vlastní otec mi nevěří, i když ví, že tu jsem a vidím vše na vlastní oči. A moje máma, jeho bývalá manželka, si tím prochází taky. Schovává se s mojí babičkou v koupelně, kvůli ostřelování,“ dodal.
Nevěřila, že bombardují Kyjev
A další příběh: Anastasijiny rodiče bydlí v malé vísce 20 kilometrů od samozvané Doněcké lidové republiky, kterou ovládají proruští povstalci. Vesnice je pod kontrolou Kyjeva, ale na jejich obrazovce neustále běží ruská státní televize. Dokonce mají hodiny nastavené na moskevský čas, v odkazu na sovětskou minulost.
Když Anastasiju ráno 24. února v Kyjevě vzbudil zvuk sirén, věděla, jak budou rodiče reagovat. „Moje máma byla první člověk, kterému jsem v pět ráno zavolala, když jsem zmatená vyskočila z postele. Byla překvapená, že jí volám, a zněla opravdu klidně, skoro bezstarostně,“ říká korespondentka BBC, která se do Kyjeva přestěhovala před deseti lety.
„Znovu jsem mámě volala. Řekla jsem jí, že se bojím. 'Neboj se', odpověděla mi konejšivě. '(Rusko) nikdy nebude bombardovat Kyjev',“ vypráví Anastasija. Matce řekla, že Kyjev už přece bombardují.
„Řekla jsem jí, že umírají civilisté. 'Ale ti umírali i tady, Ukrajina zaútočila na Donbas,' odpověděla mi se smíchem. Na chvilku jsem nemohla dýchat. Slyšet vlastní mámu, jak to říká s takovou krutostí, mi prostě zlomilo srdce,“ dodává.
Při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynulo pět lidí a dalších 23 utrpělo zranění. Na síti Telegram to napsal šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Zpřesnil tak původní bilanci. Jeden z těžce zraněných v nemocnici zemřel, čímž počet mrtvých vzrostl na pět. Stav čtyř zraněných označil Lysak za vážný.
Zástupci členských států Evropské unie dnes na jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.
Očekávalo se, že podobné to bude i nyní, vzhledem k vyjádřením premiérů Maďarska a Slovenska. Ti měli k veškerým omezujícím opatřením vůči Moskvě výhrady. Bez dohody by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 17 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv zadržovaných v Belgii.
Žháři v durynském Erfurtu zapálili šest nákladních vozů německé armády, vyšetřovatelé nevylučují ani ruskou stopu. Snímky nejprve nepoškozených a následně zničených aut a také video se začínajícím požárem zveřejnil na síti Telegram ruský blogerský kanál Posedlý válkou. Ten uvedl, že vozy byly určeny pro Ukrajinu, což dnes ale německá armáda popřela.
Incident se stal v sobotu večer na pozemku soukromé firmy, jež vozy opravuje. Příspěvek v ruštině pod fotografiemi a videem uvádí, že do Erfurtu se vozí k opravám různé vojenské vybavení. „Naši lidé rozhodli, že je to zbytečné a že ukrajinské ozbrojené síly takovéto vybavení nepotřebují. Tak to prostě spálili,“ uvádí ruský komentář.
