Ukrajina dostane zbraně od českých firem. A armáda pošle 400 vojáků na východní křídlo NATO
Vláda mimořádně zasedla ve čtvrtek večer, aby projednala další českou pomoc Ukrajině. Do té se zapojují i české zbrojařské firmy. Prostřednictvím vlády darují Ukrajině zbraně, střelivo i rukavice, oznámilo na twitteru ministerstvo obrany. Ministryně Jana Černochová (ODS) seznámila vládu s tím, že pro posílení východního křídla NATO je pro ČR nejlepší zapojení na Slovensku. Vysláno by mělo být asi 400 vojáků.
Vláda rozhodla o daru, o kterém jednala od neděle ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se zástupci českých zbrojovek. Na Ukrajinu zamíří stovky samopalů, útočných pušek či nábojů.
Každý náboj se počítá! Zbrojaři darovali nám, my obratem Ukrajině. 🇨🇿 pošle stovky kulometů, útočných pušek, samopalů, více než 100 tis. nábojů a zhruba tisícovku taktických rukavic za 17 mil. Kč od firem Česká zbrojovka, Holík International, DSS a Sellier & Bellot.#SlavaUkraini
— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) March 3, 2022
Na Slovensko by mělo být vysláno 400 vojáků z mechanizovaných jednotek, logistického zabezpečení, Vojenské policie nebo velení a spojení. „Z těch variant, které jsou teď na stole, bychom upřednostnili vznik slovenské battlegroupy, ve které by byla Česká republika společně se Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem,“ řekla Černochová. V následujících dnech o tom bude Česko jednat s dalšími zeměmi, které se mají do jednotky zapojit. Až se dohodnou na tom, která ze zemí bude uskupení velet, bude se vysláním zabývat vláda a následně Parlament.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) do ČR denně míří kolem pěti tisíc ukrajinských uprchlíků. Systém práce asistenčních center ve všech krajích, kam uprchlíci směřují kvůli prvnímu kontaktu s úřady, je podle Rakušana nastaven velmi dobře. „Samozřejmě jsou některá úzká hrdla,“ uvedl s tím, že problémy řeší operativně.
Ministři dnes podle premiéra Petra Fialy (ODS) vyslechli na jednání informaci od bezpečnostních složek, probrali, jaké jsou další scénáře, a „diskutovali o jízdním řádu příprav předpisů pro pomoc lidem, kteří utíkají do Česka před válkou na Ukrajině“.
Rakušan předloží příští týden návrh mimořádné ochrany podle dohody EU. Státy Evropské unie se dnes shodly na dočasném zavedení mimořádné ochrany. Ukrajincům prchajícím před válkou vyvolanou ruskou invazí státy EU nejméně na rok zajistí přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře.
Mimořádná pravidla, která mají usnadnit situaci Ukrajincům i azylovým úřadům členských zemí, unie využije poprvé ve své historii. Jejich přijetí navrhla Evropská komise v reakci na vlnu uprchlíků, kterých po týdnu od začátku ruské invaze zamířil do zemí EU již zhruba milion. Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová upozornila, že unie se musí připravit na několik milionů lidí.
„Dočasná ochrana jako celoevropský instrument má smysl v tom, že platí po celé Evropě. V tom je výhoda proti našim národním vízům, která teď v ČR vydáváme, ale jinak je ten koncept velmi podobný,“ řekl Rakušan. Systém evropské ochrany bude podle něj stejně jako česká víza pro Ukrajince platit rok s možností prodloužení.
Zástupci unijních vlád se na něm shodli jednotně, přestože například Maďarsko v průběhu dne dávalo najevo, že považuje za dostatečná současná azylová pravidla. „Některé jednotlivosti dočasné ochrany mohou být modifikovány domácím právním předpisem, což se finálně v té konečné verzi objevilo,“ objasnil český ministr důvod, který přesvědčil i skeptičtější Budapešť.
Prezident a premiéři sedmi zemí EU v dopise naléhají na Evropskou unii, aby urychleně dosáhla dohody o reparační půjčce pro Kyjev zajištěné zmrazenými ruskými aktivy v unii. Dopis adresovaný předsedovi Evropské rady Antoniu Costovi a šéfce Evropské komise podepsali litevský prezident a premiéři Estonska, Finska, Irska, Lotyšska, Polska a Švédska.
Hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov ráno uvedl, že ukrajinské hlavě státu dnes poskytne kompletní informace o jednání s Američany a všechny příslušné dokumenty.
Umerov, který na Ukrajině působí jako předseda ukrajinské bezpečnostní rady, jednal podle ruskojazyčné verze BBC společně s náčelníkem generálního štábu Jurijem Hnatovem s americkými zástupci na Floridě tři dny, podle Reuters to byly dva dny. Ve svém dnešním příspěvku na platformě Telegram Umerov Američanům vyjádřil vděk za konstruktivní práci. „Primárním úkolem ukrajinského týmu bylo získat od americké strany úplné informace o jejich rozhovoru v Moskvě a všechny aktuální návrhy, aby bylo možné je detailně probrat s prezidentem Ukrajiny,“ uvedl.
Ruské ministerstvo obrany dnes v pravidelném hlášení hovoří o 67 zlikvidovaných bezpilotních letounech. Nad Brjanskou oblastí to bylo 24 dronů, nad Saratovskou oblastí 12, nad Rostovskou 11 a nad Volgogradskou devět, v dalších sedmi oblastech šlo o jeden či nejvýše dva drony. Ruské ministerstvo obrany ve svých ranních přehledech neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o zneškodněných dronech. Rezort obrany nehlásí ani škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně o zraněných či zabitých civilistech.
