Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Členské státy EU mají tři způsoby, jak mohou finančně podpořit Ukrajinu. Nejúčinnější variantou je reparační půjčka založená na zmrazených ruských aktivech v Evropě, řekla dnes europoslancům v Bruselu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Další možností je, aby EU využila k získání kapitálu „manévrovací prostor“ ve svém rozpočtu, nebo aby se členské státy dohodly na získávání kapitálu samy, dodala von der Leyenová ve svém projevu v Evropském parlamentu.
„Všichni chceme, aby tato válka skončila. Trvalý mír však závisí na silné a nezávislé Ukrajině,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy ve svém projevu, který měl zhodnotit nedávný říjnový summit EU. „Putin si stále myslí, že nás přemůže, že Rusko časem dokáže dosáhnout svých cílů na bojišti. To je ale zjevný mylný odhad,“ dodala s tím, že je potřeba i nadále tlačit na Rusko a přivést ho k jednacímu stolu.
V ruské Orelské oblasti dopadly úlomky některých sestřelených dronů na obytné čtvrti, kde poškodily několik vozidel a balkony bytových i soukromých domů, uvedl gubernátor Andrej Klyčkov na telegramu. V tuto chvíli podle něj nejsou k dispozici žádné informace o obětech.
Nejvíce bezpilotních letounů, po 32, bylo podle ranní zprávy ruského ministerstva obrany zveřejněné na telegramu zničeno shodně nad Kurskou a Belgorodskou oblastí. Voroněžká oblast zaznamenala 20 dronů, 17 bylo zachyceno na Černým mořem. Přítomnost několika ukrajinských dronů ohlásilo také osm dalších oblastí včetně okupovaného Krymu a moskevského regionu, kde byl podle ministerstva zachycen jeden dron.
Od středečního večera vyslalo Rusko nad Ukrajinu jednu balistickou raketu Iskander-M a 138 dronů, z nichž asi 90 bylo íránského typu Šáhed, které Rusové vyrábějí pod názvem Geraň. Podle předběžných údajů z dnešního dopoledne ukrajinská obrana zneškodnila 102 dronů, a to palbou či s pomocí prostředků elektronického boje.
Portál deníku Ukrajinska pravda dnes napsal, že drony v jihoukrajinském Mikolajivu zranily šest lidí, z nichž tři jsou ve vážném stavu. Server rovněž informoval o zásahu dronů ve městě Arcyz v Oděské oblasti, které ohlásilo škody na zařízení kritické infrastruktury, administrativní budově a dílnách.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
