Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes prohlásil, že Ukrajina by neměla souhlasit s nejnovějším návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se vzdala velké části svého území výměnou za příměří s Ruskem.
Kyjev si podle ministra zjevně uvědomuje, že se bude muset vzdát určitého území, aby dosáhl udržitelného klidu zbraní. „Ale rozhodně nepůjdou tak daleko – nebo by neměli jít tak daleko – jako v nejnovějším návrhu amerického prezidenta,“ řekl. „Ukrajina sama mohla před rokem získat to, co je v tomto návrhu. Je to podobné kapitulaci. Nevidím v tom žádnou přidanou hodnotu,“ prohlásil Pistorius.
Také ujistil Ukrajinu o další německé vojenské pomoci, a to i v případě, USA zastaví svou pomoc. „Pokud Ukrajina padne, pokud Putin vyhraje tuto válku v tom smyslu, že Ukrajinu okupuje, anebo její velkou část, pak se v maximálním ohrožení ocitnou země NATO a mimochodem i sousední země, jako je Moldavsko a Gruzie,“ usoudil Pistorius a vysvětlil, že všem musí být jasné, že „nejde jen o solidaritu s Ukrajinou, jde o naši bezpečnost a náš mír v Evropě“.

Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy a následující týden se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání. Řekl to v dnešním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio.
„Musí se to stát velmi brzy. Nemůžeme nadále věnovat čas a zdroje tomuto úsilí, pokud to nepovede k naplnění,“ řekl Rubio v pořadu Meet the Press. „Tento týden bude opravdu důležitý týden, v němž musíme určit, zda je to úsilí, na němž se nadále chceme podílet, či zda nenastal čas se tak nějak zaměřit na některá jiná témata,“ vysvětlil Rubio den poté, co se prezident Trump na okraj pohřbu papeže Františka setkal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.