Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc!

Polsko a Británie mají shodný názor na situaci na Ukrajině, na ruskou vojenskou agresi i na to, co je třeba dělat ohledně podpory Kyjeva. Podle polské tiskové agentury PAP to dnes ve Varšavě řekl polský premiér Donald Tusk po setkání se svým britským protějškem Keirem Starmerem. Ten uvedl, že obrana Ukrajiny je klíčová pro obranu Evropy a Londýn bude spolupracovat se spojenci ve snaze zajistit co nejsilnější ukrajinskou pozici.
Tusk si pochvaloval vztahy mezi Polskem a Británii, které označil za blízké a dobré, a hovořil o důvěře mezi zeměmi v „těžkých časech geopolitické nejistoty, radikálních změn a války“ u polských hranic. Ruská válka proti Ukrajině je stále hlavním tématem rozhovorů mezi politickými vůdci, uvedl Tusk. V otázce podpory napadené země bude Varšava s Londýnem podle polského premiéra úzce spolupracovat.

Ruský soud dnes odsoudil ke 3,5 až 5,5 letům vězení tři právníky opozičního vůdce Alexeje Navalného, který loni zahynul ve vězeňském táboře. O rozsudku soudu ve Vladimirské oblasti informoval nezávislý server Mediazona. Obhajoba se míní odvolat. Soud za členství v extremistické organizaci odsoudil Vadima Kobzeva k 5,5 roku, Alexeje Lipcera k pěti letům a Igora Sergunina k 3,5 roku v trestanecké kolonii. Soudní proces se odehrával za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti.
„Kluci, jste hrdinové! Jsme na vás hrdí, jste nejlepší lidé Ruska!“ volali na odsouzené diváci, kterým se podařilo dostat do soudní síně pouze na vynesení rozsudku. „Co by se dalo říci, vše dopadlo podle očekávání,“ poznamenal k novinářům Lipcer. „Díky všem, kdo přišel,“ dodal Kobzev. Soud vyzval všechny přítomné k odchodu ze síně vzápětí poté, co kdosi vykřikl: „Hanba juntě!“, dodala Mediazona. Policie podle portálu zadržela čtyři novináře a jednoho diváka, které posléze propustila bez sepsání protokolů a bez vysvětlení. Nicméně si od nich vyžádala písemné objasnění, proč k soudu přijeli.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.