Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Evropská komise pracuje na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který by měl být zveřejněn začátkem září. Zatím řeší, na co se soustředit nyní a jak dále zvýšit ekonomický tlak na Kreml. Neočekávají se nová zásadní opatření týkající se ropy a plynu. Mnohem intenzivněji se však začíná mluvit o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.
Brusel podle zdrojů serveru Politico doufá, že se Evropské unii podaří přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k většímu tlaku na ruskou ekonomiku v případě, že se Moskva odmítne podílet na plánovaných mírových rozhovorech. Další oblastí, ve které se zvažují nová omezení, je právě volný pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru. Znamená to, že diplomat s vízem například z Portugalska se může objevit ve střední či severní Evropě, kde je Moskva opakovaně obviňována ze sabotáží a dalších podobných útoků.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb jen v hostitelské zemi, a nikoli po celém schengenském prostoru. Zároveň chce, aby EU přijímala jen biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Český návrh je na stole již téměř dva roky, ale dosud neměl dostatečnou podporu. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, měly s tímto opatřením problém a obávaly se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy.
Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 43 ukrajinských bezpilotních letounů nad více než deseti oblastmi země, ráno sestřelila dalších osm dronů nad anektovaným Krymem, oznámilo ruské ministerstvo obrany, aniž by se zmínilo o případných škodách.
Terčem dnešního náletu na Krym se zřejmě stalo nádraží Urožajnaja, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí. Podle jiné nepotvrzené informace drony útočily také na nádraží a sklad paliv ve městě Džankoj, které je důležitou silniční i železniční křižovatkou na Krymském poloostrově. Představuje rovněž logistický uzel pro přepravu ruského vojenského vybavení na frontu v jižní části Ukrajiny.
Ráno se ruským hasičům podařilo uhasit požár v rafinerii v Novošachtinsku v jižní části Rostovské oblasti, který hořel od ukrajinského dronového útoku z 21. srpna.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
