Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
OSN dnes upozornila také na říjnové výpadky v dodávkách proudu na Ukrajině, které má na svědomí Rusko svými údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Dlouhodobé výpadky v dodávkách tepla, elektřiny nebo vody podle vedoucí HRMMU Danielle Bellové způsobí extrémní obtíže zejména seniorům, lidem se zdravotními postiženími nebo rodinám s malými dětmi. Moskva se od začátku invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť ve snaze narušit morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu, napsala už dříve agentura AP.
„Ukrajinské ozbrojené síly údajně také útočily na energetická a průmyslová zařízení v Ruské federaci. HRMMU však nebyla schopna nezávisle ověřit dopad těchto útoků na civilní obyvatelstvo,“ uvedla OSN v doprovodné zprávě.
Počet civilních obětí ruské války proti Ukrajině byl i v říjnu vysoký, zabito jich bylo nejméně 148 a dalších 929 utrpělo zranění, což odpovídá bilancím ze září a srpna. Ve své nejnovější zprávě to uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská invaze na Ukrajinu podle ní vyžádala životy přinejmenším 14.534 civilistů včetně stovek dětí, dalších 38.472 osob včetně nezletilých bylo zraněno. Naprostou většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská invazní armáda.
Mise zároveň upozorňuje, že skutečný počet obětí bude zřejmě podstatně vyšší, a zmiňuje, že nemohla ověřit a započítat všechny hlášené oběti, zejména po začátku ruské invaze a v některých městech, jako je třeba ukrajinský Mariupol, o který svedly obě země těžké boje na začátku války. Toto město nyní okupují Rusové.
„Velmi vítám závazek Evropské rady pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na příští dva roky. Úzce spolupracujeme s Belgií a všemi členskými státy na možnostech, jak tento závazek splnit,“ uvedla šéfka komise Ursula von der Leyenová.
O možnostech financování Ukrajiny by měli dnes v Bruselu debatovat i unijní ministři financí. „Možnost číslo jedna je využít manévrovací prostor v rozpočtu a získat peníze na kapitálových trzích. Možnost číslo dva je mezivládní dohoda, podle které si členské státy samy získají potřebný kapitál. Možnost číslo tři je reparační půjčka založena na imobilizovaných ruských aktivech,“ vyjmenovala von der Leyenová.
Evropská unie by tak Ukrajině poskytla půjčku, kterou Kyjev vrátí, jestliže Rusko zaplatí válečné reparace. „To je nejúčinnější způsob, jak udržet ukrajinskou obranu a ekonomiku. A nejjasnější způsob, jak dát Rusku najevo, že čas nehraje pro něj,“ dodala předsedkyně komise a zopakovala, že Evropa bude stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak to bude potřeba.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
