Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Generální tajemník NATO Mark Rutte před setkáním s americkým prezidentem prohlásil, že má plnou důvěru v Donalda Trumpa a věří, že je jediný, kdo může dosáhnout mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Po setkání s americkými senátory v Kongresu uvedl, že později s Trumpem projedná, „jak mohou zástupci NATO pomoci realizovat jeho vizi plnohodnotného míru na Ukrajině,“ informovala zpravodajka BBC Imogen Wallace.
Schůzka Rutteho a Trumpa v Bílém domě je naplánována na 16:00 washingtonského času (20:00 GMT). Bude uzavřena pro tisk.
Na otázku, zda jeho návštěva Washingtonu naznačuje, že Trumpova jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským minulý týden selhala, Rutte uvedl, že jeho návštěva byla předem naplánována a že setkání amerického a ukrajinského prezidenta bylo „úspěšné“. „Mám v prezidenta Trumpa plnou důvěru a on je jediný, kdo to dokáže,“ cituje Rutteho agentura AFP. „Trumpovo vedení je zde klíčové. [...] Musí vést dialog s Putinem, musí vést dialog se Zelenským.“
Ruská agrese na Ukrajině a další podpora Kyjeva, posílení evropské obranyschopnosti, ale i konkurenceschopnost Evropské unie a dosahování klimatických cílů, problematika migrace a nově i dostupného bydlení budou hlavními tématy summitu EU, který se koná ve čtvrtek v Bruselu.
Kromě oficiálních závěrů, které se předjednávaly několik týdnů, se pozornost soustředí zejména na diskuse unijních prezidentů a premiérů. Očekává se, že summit odblokuje schválení devatenáctého balíčku protiruských sankcí, který dosud odmítalo Slovensko. Premiér Robert Fico ale dnes prohlásil, že nakonec sankce asi podpoří. Stejně tak by Evropská rada měla přinést politická vodítka pro připravovaný návrh komise ohledně reparační půjčky Kyjevu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyzkoušel sednout do stíhačky JAS-39 Gripen poté, co společně se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem oznámil, že Ukrajina v budoucnu koupí 100 až 150 těchto strojů.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
