Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
„Naléhavě jsem svolal řídící výbor, který jednomyslně potvrdil, že Polsko koupí nejnovější rakety Amraam ve verzi D pro letouny F-35,“ řekl novinářům polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle serveru Onet.
Zdůraznil, že Polsko je zatím jedinou zemí, která získala souhlas amerického Kongresu s nákupem těchto protileteckých střel. Těmi tak podle ministra budou disponovat jen Spojené státy a Polsko. Souhlas s nákupem 400 střel AIM-120D3 Amraam spolu s dalšími náležitostmi v maximální hodnotě 1,33 miliardy dolarů (asi 27,56 miliardy Kč) získalo Polsko letos v dubnu, připomněl server Defence 24.
Na F-35 už polští piloti trénují v Arkansasu, první pořízené stroje mají do Polska dorazit příští rok.
Polský list Gazeta Wyborcza přináší podrobnosti dnešního incidentu na Baltu. Ruské plavidlo, dlouhé 70 metrů, nezvykle manévrovalo nad podvodním plynovodem u polského pobřeží.
Mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb a mluvčí ministerstva vnitra na společné tiskové konferenci uvedli, že polská pohraniční stráž ve středu ráno zaznamenala ruský kutr nedaleko od podvodního plynovodu, nad kterým se asi na 20 minut zastavil. Rusové pak uposlechli radiového pokynu, aby okamžitě odpluli. Podrobností se mluvčí zdrželi, uvedli jen, že každý měsíc se stává několik podobných incidentů.
Loňský pokus o atentát na premiéra Roberta Fica byl teroristickým útokem, zopakovala dnes názor žaloby prokurátorka Katarína Habčáková v závěrečné řeči u prvoinstančního soudu v Banské Bystrici. Obžalovanému Juraji Cintulovi tak za střelbu na Fica, kterého vážně zranil, hrozí doživotí.
Cintula po svém zadržení útok zdůvodňoval nesouhlasem s politikou kabinetu či zrušením elitního útvaru slovenské prokuratury. Žalobkyně poukázala také na jeho vyjádření, kdy vládu ve vztahu k EU označil za jidášskou. A chtěl, aby pokračovala vojenská podpora Ukrajině. Její poskytování Kyjevu ze státních zásob nynější Ficův kabinet po předloňském nástupu do úřadu zastavil.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
