Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Dánsko kvůli hrozbě sabotáže a hybridních útoků zvýšilo úroveň zabezpečení svých energetických zařízení, informovalo ministerstvo energetiky. Země v předchozích dnech zaznamenala opakovaný výskyt neznámých dronů u vojenských i civilních objektů, kvůli kterým muselo přerušit provoz i několik letišť.
„Obáváme se, že někdo ohrozí naše dodávky energie, a stát bez energie je stát, který nefunguje,“ uvedl dánský ministr energetiky Lars Aagaard. Dánské úřady zvyšují zabezpečení na druhou nejvyšší úroveň, což povede ke zvýšení dohledu a omezení přístupu k energetické infrastruktuře. Naposledy Dánsko přistoupilo k podobnému opatření v září 2022 po sabotáži plynovodu Nord Stream v Baltském moři.
„Stavba zdí je vždy špatná, jak ukazuje historie,“ řekl komentoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov plán evropských zemí vybudovat takzvanou zeď proti dronům na svém východním křídle. „A je velmi smutné, že ukrajinská militaristická, konfrontační politika by se nyní mohla potenciálně zhmotnit ve vytváření nových dělících zdí.“
NATO na průnik ruských dronů do Polska reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla. Země na východním křídle Evropské unie se shodly na potřebě „dronové zdi“, uvedl unijní komisař pro obranu Andrius Kubilius. „Evropa musí rázně a jednotně reagovat na vpády ruských dronů na našich hranicích,“ řekla dnes též předsedkyně Eurokomise Ursula von der Leyenová.
„Volodymyr Z., Ukrajinec, kterého Němci podezřívají z účasti na vyhození plynovodu Nord Stream do vzduchu, byl zadržen v Polsku,“ informovala polská rozhlasová stanice RMF FM. Muž je podle stanice hledán na základě mezinárodního zatykače vydaného německým soudem. Zadržení následně podle agentury Reuters potvrdil také právník ukrajinského občana.
Plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 byly poškozeny při sérii explozí v září 2022, tedy sedm měsíců poté, co Rusko v plném rozsahu vojensky napadlo sousední Ukrajinu. Výbuchy zničily tři ze čtyř potrubí plynovodů, které se staly symbolem závislosti Německa na ruském plynu.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
