Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku si Volodymyr Zelenskyj vyžádal řízené střely Tomahawk, informoval Telegraph s odvoláním na své zdroje.
V rozhovoru pro Axios den po setkání s Trumpem Zelenskyj uvedl, že amerického prezidenta požádal o jednu věc, kterou Kyjev potřebuje.
„Ano. (...) Potřebujeme ho [posílený zbraňový systém], ale to neznamená, že ho použijeme, pokud ho budeme mít,“ vysvětlil Zelenskyj. Dodal, že přítomnost tohoto nepojmenovaného systému by pomohla dostat Putina k jednacímu stolu.
Střely s plochou dráhou letu Tomahawk mají dolet až 2 500 km. Ukrajinské ozbrojené síly v současnosti používají střely ATACMS, ale jejich dolet nepřesahuje 300 km.
V polovině července napsal sloupkař deníku Washington Post David Ignatius, že Trump zvažuje dodávky raket Tomahawk Ukrajině jako způsob, jak vyvinout tlak na Rusko.
Diplomatická služba EU dnes v rámci nových sankcí proti Rusku navrhla, aby ruští diplomaté působící v Evropské unii měli povinnost oznamovat veškeré své cesty v rámci bloku. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na unijní zdroje.
Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru již téměř dva roky prosazuje zejména Česká republika, zatím ale pro něj nezískala dostatečnou podporu.
Ukrajina zaznamenala porušení svého vzdušného prostoru průzkumnými drony a tvrdí, že mohou být z Maďarska. Po poradě s vojenskými veliteli to dnes oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vztahy mezi Kyjevem a Budapeští jsou napjaté, na jaře se obě země vzájemně obvinily ze špionáže a vyhostily si diplomaty.
„Hlavní velitel také informoval o nedávných incidentech s drony na ukrajinsko-maďarské hranici. Ukrajinští vojáci zaznamenali průzkumné drony vstupující do našeho vzdušného prostoru, jde pravděpodobně o maďarské drony. Dříve mohly provádět průzkum průmyslového potenciálu v ukrajinských pohraničních oblastech. Nařídil jsem prověřit všechny dostupné údaje a okamžitě podat zprávu o každé zaznamenané skutečnosti,“ napsal Zelenskyj na platformě Telegram.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
