Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Rusko naléhá na Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), aby mu zmírnila sankce týkající se leteckých náhradních dílů a označila je za „nezákonné donucovací opatření“. Dnes o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na obeznámený zdroj. Kvůli západním sankcím uvaleným na Moskvu po začátku invaze na Ukrajinu ztratilo Rusko přístup k letounům vyráběným v zahraničí a k náhradním dílům k nim.
Ruské aerolinie tak části pro více než 700 letadel většinou značky Airbus a Boeing musejí shánět přes komplikované okliky, přes které si navíc nedokážou zajistit vše, co potřebují. „Pokud se v blízké budoucnosti zřítí ruský boeing nebo airbus a lidé zemřou – co potom? V každém případě se vina svalí na sankce,“ řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z letecké branže. Ruské úřady se podle něj snaží vyjednat zmírnění sankcí, zejména těch týkajících se dodávek náhradních dílů, které jsou podle nich klíčové pro bezpečnost v letectví.
Německé ozbrojené síly se připravují na ošetření až 1000 raněných vojáků denně v případě konfliktu mezi Ruskem a NATO. Agentuře Reuters to řekl vrchní lékař německé armády Ralf Hoffmann.
Hoffmann uvedl, že počet zraněných vojáků v potenciálním konfliktu by závisel na intenzitě bojů a na tom, které vojenské jednotky by byly zapojeny. „Realisticky hovoříme o čísle kolem 1000 zraněných vojáků denně,“ řekl v rozhovoru s Reuters.
Kreml dnes obvinil Estonsko, že falešně nařklo piloty tří ruských stíhaček MiG-31 z pátečního narušení estonského vzdušného prostoru. Tallinn se jen snaží vyhrotit napětí, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Estonsko je členem Evropské unie a Severoatlantické aliance a jeho tvrzení o narušení vzdušného prostoru už dříve odmítlo i ruské ministerstvo obrany.
„Považujeme tato (estonská) prohlášení za nepodložená, neopodstatněná a za součást zcela bezuzdné politiky přiživování napětí a vyvolávání atmosféry konfrontace,“ řekl podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. „Naši vojáci vždy dodržují mezinárodní pravidla,“ prohlásil.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
