Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Maďarsko uzavřelo desetiletou smlouvu o dodávkách plynu s britskou energetickou společností Shell. Na okraj plynárenské konference Gastech v Miláně to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Plyn se bude do Maďarska přepravovat pomocí plynovodů v České republice a Německu. Smlouva je jedním z prvních kroků Budapešti k odklonu od dodávek plynu z Ruska, uvedla agentura Bloomberg.
Shell by v rámci dohody měl do Maďarska v rozmezí deseti let dodat dvě miliardy krychlových metrů plynu, dodávky by měly začít v příštím roce. „Jednáme o dalších kontraktech s jinými západními dodavateli, ale zatím nemůžeme nic oznámit,“ uvedl Szijjártó.
Maďarsko v roce 2021 podepsalo 15letou smlouvu, v rámci které od ruské plynárenské společnosti Gazprom dostává 4,5 miliardy krychlových metrů plynu ročně. Proto Maďarsko dosud plány EU na odchod od ruského plynu kritizovalo; po začátku ruské invaze na Ukrajinu své energetické vztahy s Ruskem dokonce posilovalo. Nyní se však zdá, že Budapešť začala hledat alternativní zdroje dodávek, píše Bloomberg.
„Z důvodu bezpečnosti státu uzavřeme hranici s Běloruskem, včetně železničních přechodů, v souvislosti s manévry Zapad v noci ze čtvrtka na pátek,“ oznámil polský premiér Donald Tusk. Vojenské cvičení Západ organizuje Rusko s Běloruskem, potažmo dalšími spojenci, jednou za čtyři roky, účastní se i statisíce vojáků.
Vadym Filaškin, který stojí v čele ukrajinské správy Doněcké oblasti, jež je z větší části okupovaná Ruskem, uvedl, že mrtvých po dnešním ruském útoku je podle dosavadních informací 21 a zhruba stejný je počet zraněných. „Nejde o válečné akce - je to čirý terorismus,“ napsal na telegramu. Na místě podle něj nadále zasahují záchranáři i policisté.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
