Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Pokud Moskva a Kyjev uzavřou mír, Washington by mohl převzít vedoucí roli v monitorování nárazníkové zóny Ukrajiny. Informovala o tom americká televizní stanice NBC s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s plánem, o kterém diskutují vojenští zástupci spojenců Ukrajiny, včetně Spojených států.
Nárazníková zóna by mohla být rozsáhlou demilitarizovanou oblastí – jejíž hranice dosud nebyly stanoveny – na území dnešní Ukrajiny, informuje televize. USA by oblast monitorovaly pomocí dronů, satelitů a dalších zpravodajských prostředků a koordinovaly své akce s dalšími zeměmi.
Pozemní kontrola nad územím by mohla být předána zemím mimo NATO, jako je Saúdská Arábie nebo Bangladéš, píše NBC s odvoláním na zdroje.
Podle nich se tak děje mimo jiné proto, že plán bezpečnostních záruk bude nutné dohodnout s Putinem, který opakovaně prohlásil, že s přítomností sil NATO na Ukrajině nesouhlasí.
Uprostřed varování ohledně ruské ekonomiky Putin připouští, že centrální banka „má potíže“ se snížením úrokových sazeb, a varuje, že „ceny porostou“.
Ruský prezident Vladimir Putin 5. září na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku prohlásil, že příliš rychlé snížení klíčové úrokové sazby centrální banky by mohlo vést k rychlému růstu cen. Toto prohlášení následuje po rostoucích obavách vysokých představitelů ohledně zpomalení ruské ekonomiky.
„Jsem si jistý, že mnoho lidí, kteří zde sedí, řekne: ‚Ano, to je skandální, to je nemožné, klíčová sazba musí být prudce snížena.‘ Ale pak by ceny vzrostly,“ řekl Putin . „Zvýšení cen je v jistém smyslu inflace.“
Donald Trump je stále pesimističtější ohledně možnosti zprostředkovat v blízké budoucnosti řešení války na Ukrajině nebo zorganizovat setkání mezi Zelenským a Putinem, informovala americká televizní stanice NBC s odvoláním na dva vysoce postavené úředníky Bílého domu.
V reakci na Trumpovo prohlášení, že by Evropa měla přestat kupovat ruskou ropu, evropský úředník, který si přál zůstat v anonymitě, řekl NBC, že je zklamán tím, že Bílý dům neuvalil na Rusko smysluplné nové sankce, které by ho donutily k ukončení války.
Rozhodnutí Bílého domu může být motivováno Trumpovým nedávným sdělením poradcům, že je odhodlán nepoškodit vztahy s Putinem, uvedly televizi dva zdroje obeznámené s jeho komentáři.
Sankce jsou sice nástrojem, který může Putina donutit k ústupkům, ale mají i svou nevýhodu: Každý eskalační obrat ohrožuje Trumpovu roli spravedlivého zprostředkovatele, řekl americký úředník televizi NBC. Výzvou je podle něj moudře načasovat sankce a „zrušit je“, jakmile bude dosaženo pokroku.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
