Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Lidé žijící v ukrajinském hlavním městě Kyjev vyjádřili určitou úlevu po pondělních jednáních mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry v Bílém domě.
Žádný z obyvatel, kteří hovořili s CNN, nezašel tak daleko, že by vyjádřil optimismus ohledně mírové dohody, vzhledem k maximalistickým válečným požadavkům ruského prezidenta Vladimira Putina.
Několik místních se také shodlo na tom, že si nedokážou představit Zelenského posadit se s Putinem k případné bilaterální schůzce.
„Je nemožné sednout si k jednacímu stolu s mezinárodním zločincem,“ řekl jeden z nich.
Ukrajinské drony zasáhly v noci na 19. srpna ropnou rafinerii v ruské Volgogradské oblasti, uvedl regionální guvernér Andrej Bočarov podle deníku Kyiv Independent.
Tato rafinerie, druhá největší rafinerie ruské ropné společnosti Lukoil, je významným producentem ropných produktů v ruském Jižním federálním okruhu. Podle Bočarova po útoku na místě vypukl požár.
Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že nad regionem bylo sestřeleno 13 ukrajinských dronů.
Rafinerie Lukoil ve Volgogradu, která má roční kapacitu 14,8 milionu tun, byla již dříve nucena zastavit výrobu po dřívějších úderech z 13. na 14. srpna. Agentura Reuters 18. srpna informovala, že poškozené jednotky dohromady představují celou rafinérskou kapacitu závodu.
Rozsah škod zatím není znám. Ukrajina se k útoku nevyjádřila.
Britský premiér Starmer podle CNN uvedl, že schůzka v Bílém domě dosáhla pokroku směrem ke dvěma hlavním cílům. Zaprvé, Starmer uvedl, že pondělní setkání vedlo k „průlomu“ v otázce bezpečnostních záruk, které „zajistí, že pokud nastane mír… pak se ho budeme držet“.
Zadruhé, Starmer uvedl, že se brzy uskuteční bilaterální setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, po kterém bude následovat třístranný summit obou lídrů spolu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Přesná povaha projednávaných bezpečnostních záruk však není jasná.
Kreml se také vyjádřil k možnosti summitu Zelenského a Putina. Uvedl, že je připraven „zvýšit úroveň zastoupení“ v rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem, ale nepotvrdil, že se Putin a Zelenskyj setkají.
Starmer ve videu zveřejněném na síti X také říká, že „to je opravdu důležité, protože je to skutečné uznání principu, že žádná rozhodnutí o Ukrajině nemohou být přijímána bez Ukrajiny.“
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
