Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Poslankyně ukrajinského parlamentu Inna Sovsun řekla serveru CNN, že i když si lidé v její zemi přejí konec války, nebudou v mírových rozhovorech věřit slovům ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Putinovi a čemukoli, co říká, v žádném případě nebudeme věřit, ne po všem, čím jsme si prošli, a ne po všech vraždách a veškeré zkáze, kterou způsobil,“ řekla.
Sovsun uvedla, že lidé jsou unavení a navzdory rozhovorům na vysoké úrovni mezi světovými lídry nic nenasvědčuje tomu, že by se něco měnilo.
„Každou noc vidíme útoky. Ve čtyři hodiny ráno jsme tady v Kyjevě měli poplach před náletem,“ dodala.
Sovsun vyzvala USA a Evropu k pevným slibům, včetně „mírových misí v terénu“.
Britský premiér Keir Starmer pro BBC uvedl, že jednání o bezpečnostních zárukách budou pokračovat dnes.
„Nyní budeme s USA na těchto bezpečnostních zárukách spolupracovat,“ řekl v pondělí BBC ve Washingtonu, D.C. „Udělili jsme úkol našim týmům. Některé z nich dokonce zítra dorazí, aby na tom začaly podrobně pracovat.“
Starmer novinářům řekl, že jedním z klíčových výsledků jednání v Bílém domě byla dohoda, že 30 zemí, nazývaných „Koalice ochotných“, bude pracovat na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a zahájí koordinované úsilí s USA.
Zelenskyj v pondělí uvedl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou formalizovány do 10 dnů. Součástí těchto záruk jsou plány, že Ukrajina nakoupí americké zbraně v hodnotě 90 miliard dolarů prostřednictvím evropského financování, uvádí server CNN.
Schůzka s ruským vůdcem „je nezbytná pro řešení citlivých otázek“, napsal na sociální síti Zelenskyj, který podle ukrajinských médií hodlá s Putinem jednat o ruských územních požadavcích.
Na telegramu Zelenskyj uvedl, že v Bílém domě se jednalo o bezpečnostních zárukách. „To je klíčová otázka pro začátek konce války. Vážíme si důležitého signálu ze strany USA o jejich připravenosti je podporovat a být součástí,“ napsal.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
