Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Rusko v noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 324 dronů, čtyři střely s plochou dráhou letu Ch-101 a tři letecké rakety Kinžal, které Rusko označuje za hypersonické. Ukrajinským silám se podařilo zneškodnit 309 dronů a dvě střely Ch-101, tvrdí ukrajinské letectvo. Dodalo, že na třech místech byly zaznamenány zásahy dvěma střelami a 15 drony, ale rakety Kinžal nezasáhly své cíle. Hlavním cílem útoku byl Starokosťantyniv v Chmelnycké oblasti, kde se nachází důležitá letecká základna.
Ruský vliv v Česku i v širším postsovětském prostoru zůstává hrozbou a nyní se projevuje především prostřednictvím informačních a hybridních operací, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Zatímco po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 byly některé proruské struktury oslabeny, narativní válčení pokračuje a transformuje se.
„Myslím, že ruský vliv v Česku za posledních několik let výrazně zeslábl, a to již po odhalení takzvané aféry Vrbětice, kdy došlo k masivním vyhošťování ruských diplomatů,“ řekl Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Po roce 2022 pozice Ruska kvůli jeho agresi vůči Ukrajině velmi výrazně oslabila a velmi výrazně poklesla jeho popularita. „Nicméně došlo k určitému přerámování a přetransformování antisystémové scény, která po prvotním šoku začala kritizovat spíše Ukrajinu a Ukrajince než napřímo oslavovat Rusko a jeho konání,“ dodal.
Vzdušný prostor Litvy dnes ráno narušil blíže neurčený objekt, zřejmě dron, který přiletěl z Běloruska. Agentura DPA uvedla, že podle národního krizového centra více lidí hlásilo, že ve výšce asi 200 metrů vidí bezpilotní stroj. Naposledy byl spatřen nedaleko metropole Vilniusu.
Mluvčí krizového centra Darius Buta uvedl, že kvůli objektu je v pohotovosti policie a že v současnosti nejsou k dispozici informace, že by objekt pro obyvatele tohoto pobaltského státu představoval nebezpečí. „Snažíme se zjistit, kde se nachází a kam mohl spadnout,“ dodal Buta.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
