Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Finsko si předvolalo vysokého ruského diplomata kvůli podezření, že Rusko podruhé za tři týdny narušilo finský vzdušný prostor. Finská vláda tvrdí, že ruský vojenský letoun v úterý přeletěl u pobřeží města Porvoo, které se nachází asi 114 kilometrů západně od hranic s Ruskem. Finská pohraniční stráž incident vyšetřuje.
„Ministerstvo zahraničních věcí pozvalo úřadujícího šéfa ruské mise, aby se k této záležitosti vyjádřil,“ uvedl resort.
Dvě ruská vojenská letadla naposledy narušila finský vzdušný prostor 23. května, když přelétala opět poblíž Porvoo. Polské ministerstvo obrany tentýž den uvedlo, že zaznamenalo pohyb ruského letounu i v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem. Finsko a Polskou jsou členy NATO.
Ruské ministerstvo obrany ráno oznámilo zničení 32 ukrajinských dronů během noci, z toho 16 nad Voroněžskou oblastí, osmi nad Kurskou, pěti nad Tambovskou, dvou nad Rostovskou a jednom nad Černým mořem u poloostrova Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. Ráno ohlásilo sestřel dronu nad Belgorodskou oblastí. Rusko obvykle nesděluje celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků a hlásí pouze sestřelené drony.
Ruská služba stanice BBC s odvoláním na telegramové kanály a svědectví místních obyvatel napsala, že cílem ukrajinského útoku v Tambovské oblasti byl tamní závod na výrobu střelného prachu. Regionální gubernátor Jevgenij Pervyšov podle BBC informoval o odražení ukrajinského útoku na tamní město Kotovsk. „V důsledku pádu jednoho ze sestřelených dronů vypukl požár, který uhasili hasiči. Zranění nejsou,“ uvedl ruský činitel, aniž specifikoval cíl útoku.
V charkovské nemocnici zemřel pětašedesátiletý muž, který měl rozsáhlé popáleniny. Smutná bilance nočního ruského úderu tak aktuálně zní tři mrtví a šest desítek raněných. „Ve dvou čtvrtích města bylo provedeno sedmnáct dronových útoků,“ uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov a dodal, že mezi zraněnými jsou děti. Zasaženy jsou podle něj vícepodlažní budovy, rodinné domy, dětská hřiště, podniky i veřejná doprava.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
