Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.

Pokud chceme mír, musíme se připravit na válku, prohlásil během dnešního projevu v Londýně generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. NATO se podle něj musí stát silnější, spravedlivější a údernější Aliancí, s tím souvisí potřeba zvýšit obranné výdaje. Rutte očekává, že účastníci nadcházejícího aliančního summitu v Haagu na konci června schválí zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP.
Summit v Haagu podle Rutteho přinese transformaci NATO. „Vytvoříme lepší NATO, abychom zajistili bezpečí pro naše obyvatele,“ prohlásil Rutte v londýnském institutu Chatham House. „Kvůli Rusku se do Evropy vrátila válka, čelíme ale i hrozbám terorismu. Putinova válečná mašinerie zvyšuje rychlost. Produkují více zbraní a rychleji, než jsme si mysleli,“ dodal šéf Aliance. Rusko podle něj vyprodukuje za tři měsíce tolik munice, kolik spojenci z NATO za rok.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na Slovensku se svým protějškem Jurajem Blanárem hovořit o ekonomických vztazích, ale i o pomoci Čechům a Slovákům v každodenním životě a o mezinárodní situaci včetně ruské agrese proti Ukrajině. Řekl to novinářům před odletem.
V Topolčiankách si ministři připomenou osobnosti společné historie Tomáše Garrigua Masaryka a Milana Rastislava Štefánika. Před 102 lety se stal zámek v Topolčiankách letním sídlem československého prezidenta. Šéfové diplomacií zahájí diskusní fórum o vzájemných vztazích, které Lipavský považuje za unikátní.

Ruské úřady pátrají po vojákovi, který i s automatickou útočnou puškou kalašnikov dezertoval z jednotky ve Volgogradské oblasti na jihu evropského Ruska a zranil dva místní obyvatele. Motivem dezerce a střelby může být podle médií žárlivost.
Čtyřiatřicetiletý Maxim Valkovič, který bojoval na Ukrajině, utekl od jednotky, aby se setkal s milencem své bývalé ženy. Dotyčný na schůzku nedorazil a místo sebe na místo setkání u města Petrov Val poslal své dva kamarády. Valkovič po nich začal střílet. Jeden – těžce raněný – je na jednotce intenzivní péče, druhý podle lékařů utrpěl středně závažná zranění, napsal dnes server Meduza.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.