Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyslala letadla ruského strategického letectva na napadenou zemi přibližně 3000 střel s plochou drahou letu, přičemž protivzdušná obrana sestřelila asi dvě třetiny z tohoto počtu. Vyplývá to z rozhovoru serveru Ukrajinska pravda s mluvčím ukrajinských vzdušných sil Jurijem Ihnatem, který se takto vyjádřil v souvislosti s nedělním ukrajinským dronovým úderem na základny ruského letectva.
Ukrajinská tajná služba SBU při útoku na ruské základny podle Ihnata poškodila přes čtyři desítky ruských vojenských letadel. „Mluvíme o různých typech poškození: některá letadla zcela shořela, některá jsou permanentně poškozená a mohou tam být i letadla poškozená, která půjde opravit. Dlouhodobě ale nebudou schopna plnit své úkoly, konkrétně teroristické útoky na území našeho státu,“ prohlásil Ihnat.
Rusové podle něj z těchto strojů vyslali na Ukrajinu 2437 střel s plochou drahou letu typu Ch-101, Ch-555 a Ch-55. Ukrajinci jich podle mluvčího sestřelili 1916. „Zároveň, značný počet - přibližně 500 - dosáhl svých cílů anebo nebyl sestřelen,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump se zúčastní summitu Severoatlantické aliance, který se koncem tohoto měsíce uskuteční v nizozemském Haagu. Hlavními tématy summitu aliance bude ruská invaze na Ukrajinu, která trvá čtvrtým rokem, a také Trumpův požadavek, který opakuje od svého lednového návratu do Bílého domu, aby členské země výrazně zvýšily své výdaje na obranu. Očekává se, že Trump na summitu členy NATO opět vyzve, aby usilovali o navýšení těchto výdajů až na pět procent hrubého domácího produktu.
Pozvánku na summit NATO, který se má konat ve dnech 24. a 25. června, obdržel i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který to oznámil rovněž dnes. Zelenskyj už dříve uváděl, že pokud by na tomto jednání nebyl, znamenalo by to vítězství pro Rusko.
Po několika hodinách byl silniční provoz na Kerčském mostě, poničeném výbušninou od ukrajinské tajné služby SBU, opět obnoven.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
