Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
V Turecku nyní probíhají další mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. „Bude zajímavé pozorovat druhé kolo jednání v Turecku, v Istanbulu. Já stále říkám, že jsem velmi skeptický k tomu, co mohou být výsledky takových jednání, ale nechť probíhají určitě v pořádku,“ řekl Blesk Zprávám ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Zároveň vidíme, že Rusko neslevilo žádný ze svých válečných cílů, že de facto stále usiluje o zničení Ukrajiny a překreslení mocenských sfér v Evropě, to se dotýká i nás, takže v tomto bychom měli vysílat jasný signál, že Rusko nemá mít žádný zálusk na žádný kus naší suverenity, což koneckonců činíme určitě,“ pokračoval.
Vyjádřil se také k ukrajinské Operaci Pavučina, kdy Ukrajinci zaútočili drony na základny ruského letectva a zničili i strategické bombardéry Tu-95, Tu-22 a Tu-160. „To je zajímavá operace, která se povedla ukrajinským bezpečnostním složkám a já jsem to komentoval, že vlastně Rusové pravidelně třeba těmi strategickými bombardéry narušují i vzdušný prostor státu Severoatlantické aliance. Neměli by to činit, tak doufám, že budou činit o to méně,“ dodal Lipavský pro Blesk Zprávy.
Role dronů v ukrajinské armádě se za války s Ruskem výrazně změnila. Zatímco na začátku konfliktu sloužily bezpilotní prostředky především k průzkumu a korekci palby dělostřelectva, dnes jsou nepostradatelným nástrojem jak pro přímé útoky, tak pro zásobování jednotek, evakuaci raněných nebo minování obranných pozic. V rozhovoru s ČTK to řekl ukrajinský voják Stepan Barna, bývalý poslanec a gubernátor Ternopilské oblasti. Nyní drží frontovou linii a vede drony v horské útočné brigádě Edelweiss.
„Drony dnes umožňují nejen zničit techniku a živou sílu nepřítele, ale také zachránit životy naší pěchoty. Čím víc jich létá, tím méně vojáků se dostává do přímého kontaktu s nepřítelem,“ popsal Barna. Práce s drony tak podle něj zmenšuje počet přímých střetů a zvyšuje šanci, že se vojáci vrátí domů živí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala kroky vlivného amerického senátora Lindseyho Grahama, který se zavázal zvýšit tlak na Rusko a navrhuje další americké sankce proti Moskvě. Informovala o tom dnes mluvčí komise. Von der Leyenová se s Grahamem setkala dnes ráno v Berlíně a diskutovali spolu koordinaci sankcí mezi EU a USA v reakci na pokračující ruskou agresi proti Ukrajině.
Von der Leyenová podle unijní exekutivy zdůraznila, že je třeba dosáhnout skutečného příměří, je třeba dostat Rusko k jednacímu stolu a ukončit válku. V tureckém Istanbulu se nyní už podruhé sešly delegace Ukrajiny a Ruska, jejich první setkání v polovině května přineslo jen dohodu na výměně zajatců.
„Tlak funguje, ničemu jinému Kreml nerozumí,“ uvedla při jednání šéfka komise. I proto uvítala sankční návrh republikánského senátora Grahama a fakt, že by se měl projednávat příští týden v americkém Senátu.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
