Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Ruský prezident Vladimir Putin i jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj jsou podle americké hlavy státu Donalda Trumpa velmi tvrdohlaví. Řekl také, že byl velmi zklamán ruskými útoky během vyjednávání o příměří, o němž se domníval, že může vést k ukončení bojů.
Jeden z novinářů na tiskové konferenci podotkl, že se Trump musí potýkat s tvrdohlavým Putinem, na což americký prezident reagoval slovy – „a Zelenským, velmi tvrdohlavý Zelenskyj také“.
„Viděl jsem věci, které mě velmi překvapily,“ podotkl pak politik a zmínil ruské útoky raketami na města jako Kyjev během vyjednávání. „A nemám rád, když mě něco překvapí, takže jsem tím velmi zklamán,“ řekl také.
Spojené státy si ponechají funkci vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR). Píše to dnes agentura Reuters s odkazem na pět nejmenovaných zdrojů. Post Spojené státy obsazují od jeho vytvoření v roce 1951, ve Washingtonu však kolovaly spekulace, že by se ho prezident Donald Trump mohl vzdát, aby vyslal evropským spojencům signál, že se musí více starat o svou bezpečnost. Funkci podle agentury obsadí generál letectva Alexus Grynkewich.
Podle agentury Reuters rozhodnutí obsadit funkci americkým vojákem, jak je v alianci zvykem, Trump oznámil v osobním rozhovoru s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Trump opakovaně vysílá signály evropským spojencům, že od nich očekává vyšší výdaje na bezpečnost a že se nemohou tolik spoléhat na vojenskou pomoc z USA. Podle amerických diplomatů USA začnou letos s evropskými státy jednat o odchodu části amerických vojáků z kontinentu. Trump v minulosti také řekl, že země, které tolik neutrácí za obranu, nemohou automaticky očekávat americkou vojenskou pomoc, čímž podle některých expertů zpochybnil jeden z pilířů NATO – kolektivní obranu.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
