Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Na Rudém náměstí v Moskvě začala vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Účastní se jí ruský prezident Vladimir Putin, čínská hlava státu Si Ťin-pching, v Moskvě je také slovenský premiér Robert Fico. Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi na Ukrajině chybí.
Přehlídku, která má trvat zhruba hodinu, odstartoval ruský ministr obrany Andrej Belousov, který ve stoje z jedoucího otevřeného vozu zdraví vojáky, kteří zaplnili velkou část Rudého náměstí.
Ceremonii přihlíží tisíce lidí, včetně veteránů druhé světové války a státníků. Putin, který dnes pronese projev, sedí na tribuně vedle čínského prezidenta Sia, který je jeho klíčovým spojencem. Před zahájením přehlídky v 10:00 místního času (9:00 SELČ) ruský prezident v Kremlu vítal zahraniční hosty, mezi nimiž je například také brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva či srbská hlava státu Aleksandar Vučić.
Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni dle ukrajinské strany. Pravdivost informací nelze v průběhu války ověřit.
Nový německý kancléř Friedrich Merz a americký prezident Donald Trump se včera v prvním společném telefonátu dohodli na úzké spolupráci s cílem ukončit válku na Ukrajině. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Oba politici se podle něj také shodují, že je třeba rychle urovnat obchodní spory mezi Spojenými státy a Evropskou unií.
„Spolkový kancléř Merz ujistil amerického prezidenta, že 80 let po konci druhé světové války zůstávají USA nepostradatelným přítelem a partnerem Německa,“ stojí v prohlášení vládního mluvčího k telefonátu. Trump podle něj Merzovi rovněž poblahopřál k úternímu nástupu do funkce kancléře.
Trump a Merz se podle Berlína dohodli na „úzké spolupráci s cílem ukončit válku na Ukrajině“, oba sdílejí názor, že „zabíjení na Ukrajině musí rychle skončit“. Rusko politici společně vyzvali, aby souhlasilo s příměřím, a vytvořilo tak prostor pro jednání. Ukrajina se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Podle německého prohlášení Trump podporuje snahy Německa, Francie, Británie, Polska a dalších evropských partnerů o dosažení trvalého míru.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
