Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
„Klesající ceny ropy a posilující rubl donutily ruský kabinet snížit plánované příjmy federálního rozpočtu o 4,5 %,“ uvádí kanál Něchta (Nexta). „Kvůli levné ropě přijde státní pokladna o 2,6 bilionu rublů (690 miliard Kč) příjmů z ropy a plynu.“ V důsledku toho se rozpočtový deficit více než ztrojnásobí, z 0,5 % na 1,7 % HDP.
Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 106 745 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice zároveň upozornila, že loni ruská armáda zaznamenala největší ztráty od začátku invaze.
Na bojišti v loňském roce padlo nejméně 45 287 ruských vojáků, což je třikrát více než v prvním roce ruské invaze a výrazně to převyšuje ztráty z roku 2023, kdy se odehrávala bitva o Bachmut, napsala BBC, která za rok 2022 napočítala 17 890 padlých ruských vojáků a o rok později 37 633.
Skutečný počet zabitých ruských vojáků je vyšší, neboť bilance zahrnuje pouze padlé, které BBC a Mediazona identifikovaly z otevřených zdrojů. Reálný počet padlých na ruské straně by se podle BBC mohl pohybovat v rozmezí zhruba od 164 000 do 237 000. Toto číslo podle ní dále naroste, pokud se vezmou v potaz i zabití na straně proruských bojovníků ze separatistických útvarů na východě Ukrajiny, které Moskva nejprve podporovala a poté se je rozhodla anektovat.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na telegramu napsal, že v okrese Synelnykove na jihovýchod od Dnipra při ruském dronovém útoku utrpěli zranění dva muži. „Zraněný 47letý muž byl hospitalizován ve středně těžkém stavu. Další, 31letá oběť bude ošetřena ambulantně,“ uvedl a dodal, že dva blíže neurčené podniky zachvátil požár.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
