Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Ruská tajná služba FSB dnes oznámila, že zadržela muže podezřelého z pátečního zabití ruského generálporučíka Jaroslava Moskalika při atentátu s pomocí nálože nastražené v automobilu nedaleko Moskvy. Podezřelým je údajný „agent ukrajinských zvláštních sil“ Ignat Kuzin, uvedla podle agentury Reuters FSB.
Moskva už v pátek obvinila ze zabití 59letého zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu Ukrajiny, která už více než tři roky čelí ruské agresi. Kyjev se k Moskalikově smrti oficiálně nevyjádřil.
Generála připravila o život nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf, která vybuchla v pátek v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta ve městě Balašicha u Moskvy.
Prezident Volodymyr Zelenskyj se v Římě setkal s britským premiérem Kierem Starmerem.
„Hlavními tématy naší diskuse byly kroky nezbytné k nastolení úplného a bezpodmínečného příměří a k vypracování dalších bezpečnostních záruk. Shrnuli jsme výsledky jednání mezi zástupci Ukrajiny, Spojených států, Francie, Spojeného království a Německa v Paříži a Londýně. Budeme pokračovat v naší práci v rámci Koalice ochotných,“ napsal Zelenskyj na sociální síť X.
Ruský prezident Vladimir Putin při pátečním jednání s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem řekl, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou bez předběžných podmínek. Dnes to podle agentury Interfax oznámil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
Trump mezitím na své sociální síti Truth Social napsal, že Putin vzhledem k útokům na civilisty v ukrajinských městech možná válku nechce zastavit, takže bude nucen jednat s Ruskem jinak, a to přes sankce, včetně těch bankovních. Spojené státy se snaží domluvit zastavení války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022 invazí na Ukrajinu.
„Putin neměl v posledních dnech důvod posílat střely do civilních oblastí a na města. To mě přivádí na myšlenku, že válku možná nechce zastavit,“ řekl Trump. „Příliš mnoho lidí umírá!!!“ uvedl americký prezident, který jako možnou reakci zmínil bankovní a sekundární sankce.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
