Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Severní Korea nabídla Rusku nejen své vojáky, kteří se koncem loňského roku zapojili do války proti Ukrajině a po boku ruských vojsk pomohli zastavit invazi ukrajinských vojsk do Kurské oblasti na západě Ruska. Mnohem významnější pro strategii Ruska je přísun severokorejské výzbroje a munice, která proudí na východní frontu. Za posledních 20 měsíců se miliony severokorejských dělostřeleckých nábojů dostaly do předních linií, uvedla agentura Reuters v článku o zapojení KLDR do války po boku Ruska. Článek vznikl ve spolupráci s britskou výzkumnou organizací Open Source Centre a s využitím poznatků jihokorejské a ukrajinské rozvědky (HUR).
Vojenská pomoc KLDR umožnila Rusku vytrvat v opotřebovací válce na Ukrajině v rozhodující době, zdůraznil Reuters. V loňském roce velká většina granátů vypálených některými ruskými jednotkami pocházela z KLDR.
Slovenský premiér Robert Fico označil za neuctivé vyjádření šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, která varovala státníky členských zemí EU před účastí na květnových oslavách výročí konce druhé světové války v Moskvě. Fico v příspěvku na facebooku také zopakoval, že se moskevských oslav zúčastní. Představitelé členských zemí EU, s výjimkou Slovenska a Maďarska, dříve značně omezili kontakty s Ruskem kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022.
„Výstraha Kallasové potvrzuje, že v EU potřebujeme diskuzi o podstatě demokracie. Paní Kallasová, rád bych Vám oznámil, že jsem legitimním premiérem Slovenska – suverénní země. Nikdo mi nemůže přikazovat, kam mám, nebo nemám cestovat. Pojedu do Moskvy, abych vzdal úctu tisícům vojáků Rudé armády, kteří zemřeli při osvobozování SR,“ uvedl Fico.
Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce s extremistickou organizací. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
Antoninu Favorskou, Sergeje Karelina, Konstantina Gabova a Arťoma Krigera úřady postupně zadržely loni na jaře a v létě. Podle vyšetřovatelů se podíleli na vytváření materiálů pro tým Navalného na serveru YouTube. Favorská a Kriger pracovali pro nezávislý zpravodajský portál SotaVision. Karelin spolupracoval s agenturou AP, Gabov jako nezávislý producent příležitostně spolupracoval s agenturou Reuters.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
