Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Velvyslanci členských zemí Evropské unie nepřišli na dnešní pietní akci k 80. výročí osvobození Bratislavy, a to kvůli tomu, že Slovensko umožnilo na této vzpomínce vystoupit s projevem ruskému velvyslanci v Bratislavě Igoru Bratčikovovi. Tak absenci vysvětluje premiér Robert Fico, který diplomaty z EU za jejich postoj kritizoval. Fico podobně jako maďarský kolega Viktor Orbán dlouhodobě kritizuje přístup Západu k válce na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022.
„Povinností velvyslanců není trucovat, ale pracovat. Velvyslanci musejí komunikovat. Považuji to za nepřístojné, neuctivé k obětem druhé světové války. Historie druhé světové války nás musí spojovat,“ prohlásil Fico v proslovu po kladení věnců na bratislavském památníku Slavín, jehož součástí je i vojenský hřbitov s hroby více než 6800 vojáky Rudé armády. Ta se podílela na osvobození Bratislavy v závěru druhé světové války.
Podle Fica největší oběť v boji proti fašismu nesly národy někdejšího Sovětského svazu. Vzápětí si položil řečnickou otázku, zda tedy měl vystoupit na pietní akci na Slavíně německý či japonský velvyslanec. Vzpomínky se zúčastnili také například členové slovenské vlády, šéf slovenské sněmovny, ale i sympatizanti Fica z řad veřejnosti.
Ukrajinské síly stále ovládají „značnou část“ Kurské oblasti, navzdory tlaku Kremlu vypudit je odtud, a nově pronikly při menší protiofenzívě do Belgorodské oblasti, takže rozšířily svou přítomnost na ruském území na dalším úseku fronty, uvedl americký generál Christopher Cavoli, velící americkým silám v Evropě, při slyšení v Kongresu,. „V Kurské oblasti (Ukrajinci) drží značný - sice zmenšený, ale značný - kus země. A drží se v Belgorodské oblasti na území jižně od Belgorodu, které lze velmi dobře bránit,“ řekl.
Ohledně obecného zhodnocení situace na bojišti americký generál uvedl, že ukrajinská armáda je nyní v silných obranných pozicích a zlepšuje svou schopnost rekrutovat a vycvičit nové vojáky, aby tyto pozice posílila, zatímco Rusy trápí zmenšující se počet obrněné techniky i vojáků. Připustil, že je stále těžké představit si, že by Ukrajinci dokázali vyhnat Rusy „z každého čtverečního centimetru“ svého území, „ale stejně těžké je představit si, že by se Ukrajina zhroutila a prohrála tento konflikt“.
„Nemyslím si, že ukrajinská porážka je nevyhnutelná. Jsou v mnohem lepším postavení, než byli,“ řekl. „Snaží se vyhrát. Chtějí začít tím, že zajistí, aby Rusko nevyhrálo,“ dodal.
Na červnový summit NATO v Haagu přijede americký prezident Donald Trump, potvrdil dnes v Bruselu polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Hlavním tématem má být zejména zvýšení výdajů na obranu. Původní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) plní podle šéfa NATO Marka Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento cíl splnilo v loňském roce. Podle amerického prezidenta Trumpa by ale spojenci v NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP a stejné číslo zmínil i ministr Marco Rubio.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
