Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
„Takže: Rusko rázně odmítlo jednoho Trumpova vyslance (Kellogga), dalšího vyslance (Witkoffa) nechalo osm hodin čekat, odmítlo příměří a Trumpovi nařídilo, že jeho úkolem je dát Rusku to, co chce. To je asi to, co Trump myslí pod pojmem 'respekt',“ tweetuje americký profesor historie Timothy Snyder.
Senát se zřejmě kvůli zneužívání migrace Ruskem a Běloruskem postaví za opatření k posílení národní bezpečnosti zemí EU a jejích vnějších hranic. Na opatření by se nevztahovalo právo na azyl nebo zákaz hromadného vyhošťování. Vláda by podle senátního bezpečnostního výboru měla opatření na evropské úrovni podpořit a zároveň podniknout konkrétní kroky k posílení národní bezpečnosti. Senátní evropský výbor dnes doporučil rámec pro opatření vzít na vědomí i s ohledem na ohlášenou novelu azylového zákona.
Výjimečná opatření mají být podle sdělení Evropské komise „přiměřená a vhodná k řešení hrozby, kterou Rusko a Bělorusko představují, a musí být omezena na to, co je nezbytně nutné“. Zároveň „musí být cílená, přizpůsobená konkrétním okolnostem a omezena pouze na nezbytně nutnou dobu“.
Britský premiér Keir Starmer telefonicky informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa o diskusích takzvané koalice ochotných, tedy skupiny zemí připravených zúčastnit se případné mírové mise na Ukrajině po zastavení bojů. Rozhovor mezi Starmerem, který se staví do čela koalice ochotných, a Trumpem se podle dnešního prohlášení mluvčího britské vlády uskutečnil v pondělí pozdě večer, tedy jen několik hodin před dnešním připravovaným rozhovorem mezi šéfem Bílého domu a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Zopakoval, že všichni musí spolupracovat na tom, aby Ukrajina byl v co nejsilnější pozici, aby si zajistila spravedlivý a trvalý mír,“ řekl Starmerův mluvčí o tématu telefonátu mezi britským premiérem a Trumpem.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
