Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Rusko překazilo pokus o atentát na pravoslavného kněze Tichona, který je krymským metropolitou blízkým prezidentu Vladimiru Putinovi. Uvedla to dnes ruská tajná služba FSB, podle níž za zmařenou akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka.
Tichon má dlouhá léta blízké vztahy s Putinem a média o něm píší jako o prezidentově zpovědníkovi. Předloni byl jmenován metropolitou na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko protiprávně anektovalo v roce 2014.
FSB podle Reuters tvrdí, že zadržela jednoho Ukrajince a jednoho Rusa, kteří od poloviny loňského roku osnovali plán na Tichonovu likvidaci. Chtěli jej zavraždit v Moskvě a měli připraveno podomácku vyrobené výbušné zařízení, uvedla rozvědka. K plánu se podle ní přiznali. Kyjev se k obvinění nevyjádřil, informovala agentura Reuters. Podobná prohlášení stran probíhajícího válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit.
Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 208 dronů, z nichž 107 se podařilo sestřelit a dalších 97 nedoletělo do cíle, zřejmě pod vlivem rušení prostředky radioelektronického boje, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Ruské útoky na ukrajinskou energetiku si vynutily havarijní vypínání elektřiny v pěti regionech, oznámila společnost Ukrenerho podle agentury Unian.
Noční nálety ruských dronů způsobily požáry v Záporoží a Mykolajivu, dvou oblastních centrech na jihovýchodě, resp. jihu Ukrajiny. V Záporoží dron zasáhl výškovou budovu, zranění utrpěla dvaaosmdesátiletá žena, napsal server BBC News s odvoláním na záchranáře. V Mykolajivu podle úřadů trosky dronu poškodily sklad a zapálily automobil.
Britský premiér Keir Starmer uspořádá v neděli summit o Ukrajině, kam pozval více než deset evropských lídrů, včetně představitelů Německa, Francie či Itálie a České republiky. Zúčastnit se mají i zástupci Polska, Nizozemska či Španělska.
Starmer má v neděli dopoledne v plánu telefonát s představiteli pobaltských států a pak schůzku v Downing Street s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Summit s představiteli evropských zemí se uskuteční odpoledne. Účastnit se ho mají také politici z Dánska a Turecka a zástupci NATO či EU.
Dá se očekávat, že je britský premiér bude informovat i o svém čtvrtečním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Za Trumpem v týdnu přicestoval také francouzský prezident Emmanuel Macron.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
