Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Lídři evropských i dalších zemí dnes v rámci připomínky třetího výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu slíbili další podporu Ukrajincům, kteří podle nich musí být zapojeni do mírových rozhovorů. Prezident Volodymyr Zelenskyj při jednání se spojenci v Kyjevě ocenil hrdinství spoluobčanů, poděkoval za dosavadní pomoc zahraničním spojencům a nabídl Rusku výměnu všech válečných zajatců. Rusko, jehož vzdušné síly opět útočily na ukrajinské území, ocenilo přístup Spojených států a prezidenta Donalda Trumpa, který se staví kriticky k Ukrajině a inicioval mírové rozhovory pouze mezi USA a Ruskem.
Zelenskyj se dnes v Kyjevě sešel s lídry institucí Evropské unie a řady evropských států či Kanady. Na dálku se k jednání připojili vrcholní politici Británie, Turecka, Japonska či dalších evropských zemí, Česko zastupoval prezident Petr Pavel. Nezúčastnil se však žádný zástupce USA, ale ani Slovenska či Maďarska, jejichž vlády se vyjadřují vstřícně vůči Rusku.
„Ukončení války by mělo začínat kroky obnovujícími důvěru, protože žádná důvěra k Rusku není. Zapotřebí jsou kroky vypovídající o ukončení války. Reálné kroky. Teď by se takovým krokem mohlo stát osvobození zajatců,“ nabídl Zelenskyj Moskvě. Podotkl také, že Ukrajina nedostane mír zadarmo a musí vytrvat a ukázat sílu ve chvíli, kdy se schyluje k vyjednávání.
Další političtí vůdci zdůrazňovali, že Ukrajina má nadále podporu jejich zemí, někteří mluvili o konkrétních dodávkách zbraní. Britský premiér Keir Starmer, kanadský předseda vlády Justin Trudeau, japonský premiér Šigeru Išiba, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan či řada evropských lídrů se shodla, že Ukrajina musí být zastoupena u vyjednávacího stolu a její zájmy nelze ignorovat. Někteří evropští představitelé hovořili i o tom, že musí být slyšet i hlas Evropy.
„Třetí výročí začátku totální ruské invaze. Tři roky absolutního hrdinství našich lidí,“ napsal dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V příspěvku sdílel i video, na kterém vzdává hold padlým vojákům spolu s dalšími světovými státníky, kteří do Kyjeva dorazili.
„Věčná památka všem, kteří se postavili na obranu našeho státu a našeho lidu a položili své životy, aby Ukrajina žila. Věčná vděčnost padlým hrdinům — vděčnost Ukrajiny, vděčnost všech svobodných národů,“ dodal Zelenskyj.
Ruská policie během tří let války proti Ukrajině uskutečnila více než 20 tisíc zatčení kvůli protiválečným postojům. Nejvíce z těchto zatčení ale bylo v prvním roce války, v dalších letech se jejich počet snížil na stovky, respektive desítky. Vyplývá to z údajů, které na výročí rozpoutání války zveřejnil specializovaný web OVD-Info.
V prvním roce války, 2022, ruská policie při veřejných protiválečných protestech uskutečnila 18 910 zatčení. V roce 2023 ochránci lidských práv zaznamenali 274 případů zadržení kvůli veřejným protiválečným akcím a loni pak 41 případů. Kromě toho policisté uskutečnili 856 zatčení kvůli protiválečným příspěvkům na sociálních sítích, protiválečné symbolice či z jiných důvodů, které se přímo či nepřímo týkaly války, citoval z údajů server BBC News.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
