Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
„Poskytujete opravdovou praktickou pomoc Ukrajině,“ poděkoval v Senátu České republice velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych. „Tři roky nesmírného utrpení pro ukrajinský lid. Také ukázaly odhodlání a neochvějnou vůli Ukrajiny bránit svou svobodu, nezávislost a suverenitu. Ukrajinci v těžké době ukázali svou odvahu a sílu nejen na frontě, ale i v každodenním životě. Vaše podpora nám pomáhá tuto těžkou zkoušku zvládnout,“ řekl na konferenci v Senátu Parlamentu České republiky.
A vyjádřil se i k úvahám o mírových jednáních: „Je důležité, aby to byl trvalý a spravedlivý mír. Je naší prioritou dosáhnout spravedlivého míru na základě mezinárodního práva, jehož základním principem je územní celistvost a suverenita. Nejlepší bezpečnostní zárukou bude pro Ukrajinu členství v EU a NATO – a Rusko by se do toho nemělo vměšovat. Ani EU ani NATO nejsou hrozbou pro Rusko. Naopak Rusko ohrožuje celý demokratický svět,“ řekl velvyslanec.
„Evropa má v tento okamžik méně bojeschopných brigád než Ukrajina. Je to proto, že si furt říkáme, že to je tak nějak v pohodě, tak nějak to vyřeší Amerika, tak nějak se ubrání Ukrajina,“ kritizuje Otakar Foltýn, koordinátor strategické komunikace Úřadu vlády ČR.
Evropská rozvědka spočítala, že na zastavení Ruska stačí 0,25 procenta HDP Evropy, dodal na konferenci Ruská agrese proti Evropě.
„Evropská pomoc Ukrajině od začátku války je cca dvakrát vyšší než americká,“ sečetl Jan Jireš, vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstvo obrany. Od zemí Evropské unie šla na Ukrajinu asistence v hodnotě asi 250 miliard dolarů (6 bilionů Kč), z USA 130 miliard dolarů (3,1 bil. Kč). Větší podíl americké pomoci připadal na vojenské výdaje – 66 miliard dolarů oproti 52 ze zemí EU. Ale co se nedávných balíčků týče, i tam už převažovaly evropské peníze, uvedl na konferenci Ruská agrese proti Evropě konané v Senátu ke třetímu výročí Putinovy invaze.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
