Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Kreml je znepokojen úvahami některých evropských zemí vyslat vojáky na Ukrajinu v roli mírových sil dohlížejících na ukončení války, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Zároveň varoval, že rozmístění vojáků ze zemí Severoatlantické aliance na Ukrajině by bylo pro Rusko nepřijatelné, informují média.
„Co nejpozorněji sledujeme všechny tyto zprávy a sledujeme všechna - někdy protichůdná - oficiální prohlášení Evropanů v tomto směru. Vzbuzuje to v nás znepokojení, protože jde o možné vyslání vojenských kontingentů zemí NATO na Ukrajinu,“ řekl podle agentury Interfax mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Po kritice na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi vymezují i někteří mediální aktéři, kteří se řadí k jeho spojencům. Sbor komentátorů deníku The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že jeho slova mohou být předzvěstí „škaredé“ dohody s Ruskem, ohradili se také komentátoři bulvárního listu New York Post. Opatrně Trumpovi oponují někteří zákonodárci Republikánské strany, popisuje deník The Washington Post (WP).
Deníky WSJ a New York Post jsou součástí mediálního impéria Ruperta Murdocha a jejich názorové sekce jsou dlouhodobě nakloněné Trumpovi a jeho Republikánské straně. Klíčovým spojencem prezidenta je pak Murdochova televize Fox News, v jejímž vysílání se také objevily některé nesouhlasné reakce poté, co Trump označil Zelenského za diktátora a prohlásil, že jeho země neměla „nikdy začínat“ válku.
„On to nezačal a neměl žádnou šanci to ukončit, ledaže by se vzdal krvelačným útočníkům,“ reagovala redakční rada New York Post. Americký prezident by podle ní neměl „obracet pravdu vzhůru nohama“, ať je to součástí vyjednávací taktiky či nikoli. „Haló: Ukrajina je obětí téhle války, nehledě na to, že je naším spojencem,“ dodává list.
Válka nutí lidi, aby si vybrali stranu. A americký prezident Donald Trump, jak se mnohým v Evropě zdá, stojí na straně ruského prezidenta Vladimira Putina, napsal bruselský server Politico. Zásahy nového šéfa Bílého domu do rusko-ukrajinského konfliktu podle serveru učinily noční můry Ukrajinců i mnoha jejich spojenců skutečností a převrátily transatlantický vztah, který je základem evropské bezpečnosti od roku 1945.
Evropští politici začínají chápat, jak hluboce se jejich svět změnil. Nyní se musí vypořádat se Spojenými státy, které jsou přinejlepším skeptické a přinejhorším nepřátelské vůči starému světu, který Evropa zastupuje, poznamenalo Politico. Veškeré přetrvávající pochybnosti o míře Trumpovy ochoty dělat si v Evropě nepřátele, utnul americký prezident v úterý večer, když obvinil Ukrajinu, že „začala“ válku s Ruskem. Toto vyjádření podle serveru šokovalo i ty nejvěrnější americké přátele v regionu.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
