Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Německý kancléř Olaf Scholz varoval před jednáním, které by vedlo k vítězství Ruska a porážce Ukrajiny. Řekl to dnes v podvečer novinářům na tiskové konferenci v Berlíně před zahájením Mnichovské bezpečnostní konference. V Evropě sílí obavy z toho, že by Washington a Moskva uzavřely dohodu na úkor Kyjeva.
Scholz svým prohlášením reagoval na dozvuky středečního telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. „Víme, že nikdo si nepřeje mír více než Ukrajina, ale zároveň je naprosto jasné, že ruské vítězství nebo porážka Ukrajiny mír nepřinese, právě naopak,“ řekl německý kancléř před páteční konferencí.
Premiér Petr Fiala (ODS) podporuje každé smysluplné úsilí o dosažení míru na Ukrajině. S trvalým mírem musí souhlasit Ukrajina a musí také zabránit Rusku v útocích na další evropské státy, sdělil dnes večer předseda vlády ČTK. Také další čeští politici v reakci na telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a plán na jejich setkání v Saúdské Arábii uvedli, že vyjednávání podmínek příměří by se měla účastnit především Ukrajina i evropské země. Válka se odehrává v Evropě a podmínky příměří se jí bezprostředně dotknou, nemůže být pouhým divákem, sdělil ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Prezidenti Spojených států a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin budou chtít, aby příměří na Ukrajině začalo platit od symbolického data. Vysocí ukrajinští a západní představitelé v této souvislosti podle deníku Financial Times zmiňují Velikonoce či konec druhé světové války v Evropě.
Trump a Putin se pravděpodobně pokusí zajistit příměří o jednom z těchto významných dnů, uvedli činitelé. Pro Velikonoce hovoří to, že je letos katolická církev i pravoslavní budou slavit shodně 20. dubna. Pro Rusko, které si zakládá na pravoslavných tradicích, je důležitý i 9. květen. Tento den Rusko slaví vítězství nad nacistickým Německem.
„Putin bude chtít (dohodu) ve významný den,“ citoval Financial Times nejmenovaného ukrajinského představitele.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
