Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
V Černihivské oblasti dva falešní policisté unesli dva brance z vojenského autobusu. „Dne 9. února kolem 2:00 přijala policie hlášení od armády, že v okrese Černihiv řidič osobního auta Audi odřízl autobus s vojenským personálem na silnici. Z auta vystoupili dva mladíci v civilu, představili se jako policisté a ukázali své ‚identifikace‘. Muži požadovali, aby jim starší člen skupiny vojáků předal dva brance. V případě odmítnutí a pokusu o odpor vyhrožovali oběti střelbou, přičemž jeden z nich se držel za ruku na pouzdru se zbraní,“ informuje ukrajinská policie. „Po vyvedení obou mužů z autobusu je útočníci posadili do auta a odjeli neznámým směrem.“
Za „osvobození“ dvou mobilizovaných dostali falešní policisté dvakrát pět tisíc dolarů (celkem ke čtvrt milionu Kč). Oba útočníky a jednoho uprchlého brance už policie zadržela. „Nejzávažnější sankce článků stanoví trest odnětí svobody až na osm let,“ konstatuje na webu.
Ruský vojenský letoun Su-24MR narušil nad teritoriálními vodami polský vzdušný prostor, v němž setrval 72 sekund. Oznámila to polská armáda na síti X.
Členské země Severoatlantické aliance loni překonaly svůj cíl a poskytly Ukrajině bezpečnostní pomoc ve výši přesahující 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun). Podle mluvčí NATO Evropa a Kanada přispěly více než polovinou z této sumy, zbytek poskytly Spojené státy.
Lídři 32 zemí NATO loni přislíbili pokračovat v podpoře Kyjeva a poskytnout Ukrajině bezpečností pomoc ve výši minimálně 40 miliard eur (asi bilion Kč) prostřednictvím „poměrných příspěvků“.
Mluvčí aliance Allison Hartová nyní uvedla, že spojenci závazek překročili a v roce 2024 poskytli Ukrajině bezpečnostní pomoc ve výši více než 50 miliard eur. „Více než polovina této částky pochází od evropských spojenců a Kanady,“ dodala. Zbývající pomoc přišla od USA. NATO neposkytlo podrobnosti o metodice použité pro výpočet příspěvků, podotkla agentura Reuters.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
