Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) odložila plánované střídání svých pracovníků v Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárně, neboť jí Moskva neposkytla bezpečnostní záruky.
„Není to poprvé, co Kreml použil vydírání jako nástroj k zastrašování mezinárodních expertů a podkopávání jejich nezávislosti,“ uvedl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí. „Nedovolíme, aby Rusko ohrožovalo nezávislost a nestrannost agentury za účelem dosažení svých zločinných cílů,“ dodal.
Rusko se zmocnilo největší evropské jaderné elektrárny krátce po začátku své rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pracovníci MAAE působí v elektrárně od září téhož roku s cílem dohlížet na její bezpečnost.
Vítězství Ukrajiny v rusko-ukrajinské válce si přeje 44 procent Čechů, v Polsku 68 procent obyvatel a na Slovensku asi třetina, uvádí průzkum CEDMO.
Ruské vítězství v konfliktu si nejčastěji z těchto tří zemí přejí Slováci, tam takovou variantu podporuje 17 procent obyvatel. V Česku vyjádřilo Rusku podporu sedm procent dotázaných a v Polsku čtyři procenta. Ukončení války formou dočasného míru, aniž zvítězí jedna strana, v Česku podporují téměř dvě pětiny lidí, na Slovensku třetina a v Polsku pětina respondentů.
Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek způsobil požár skladu ropy v Krasnodarské oblasti. Oznámil to brzy ráno gubernátor jihoruského regionu. S plameny podle něj bojovalo 55 hasičů.
Série ukrajinských útoků s pomocí dronů na ruská energetická zařízení v posledních dnech způsobila požáry významné rafinerie ve Volgogradské oblasti a závodu na zpracování plynu poblíž Astrachaně.
„Požár byl zkrocen, nejsou žádné oběti,“ oznámil na platformě Telegram gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Neupřesnil však, který sklad se konkrétně vznítil, ani jak rozsáhlé jsou škody.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
